16 C 105/2022-50 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] doplněnou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ode dne [datum] formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného (akceptační platba) pod jedinečným variabilním symbolem dne [datum] uvedeného v návrhu pojistné smlouvy a v předepsané výši pojistného na účet žalobce. Ačkoliv byla platba první splátky ročního pojistného ve výši [částka] poukázána žalovaným po datu splatnosti uvedeném na pojistné smlouvě, žalobce akceptoval bez dalšího pozdní přijetí nabídky žalovaným [příjmení] vydal žalovanému (pojistníkovi) pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva uložila žalovanému povinnost pravidelně hradit předepsané pojistné. Žalobce po celou dobu trvání pojištění, tj. od [datum] do [datum], předepsal pojistné v celkové výši [částka], které se žalovaný dle své volby zavázal hradit formou splátek. Tyto splátky běžně placeného pojistného měly vždy podobu čtvrtletní platby. Žalovaný po dobu trvání pojištění uhradil žalobci pojistné v celkové výši [částka]. Žalovaný však v jistý okamžik splatné pojistné ve stanovené době neuhradil, žalobce proto žalovanému stanovil prostřednictvím tzv. kvalifikované upomínky lhůtu jednoho měsíce k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pojištění marným uplynutím této lhůty zanikne. Žalovaný dlužné pojistné i přesto nezaplatil a pojištění založené pojistnou smlouvou tedy zaniklo ke dni [datum]. Následně žalobce písemně informoval žalovaného o zániku pojištění a vyčíslil mu dluh na pojistném za dobu trvání pojištění, na jehož úhradu má žalobkyně v souladu s pojistnou smlouvou nárok. Výše tohoto dluhu je dána částkou [částka] a jedná se o dluh na pojistném pro období od [datum] do [datum]. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že upravil výši pojistného na další pojistné období a zaslal žalovanému dva měsíce přede dnem splatnosti nově stanoveného pojistného výroční dopis, ve kterém ho o těchto skutečnostech informoval. Žalovaný byl rovněž upozorněn na své právo oznámit do jednoho měsíce od obdržení výročního dopisu, že se změnou pojistného nesouhlasí, přičemž v takovém případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období. Výroční dopis byl žalovanému zaslán dne [datum] prostřednictvím e-mailové adresy, kterou uvedl v pojistné smlouvě (eventuálně na novou, aktuální e-mailovou adresu, kterou žalobkyni sdělil v průběhu pojištění). Žalovaný neprojevil nesouhlas s úpravou výše pojistného, a žalobkyni proto pro další pojistné období náleželo pojistné již v upravené výši. Pro úplnost žalobních tvrzení žalobkyně uvádí výpočet dlužného pojistného, které se skládá ze součtu částek [částka] a [částka]: první částka odpovídá celé druhé čtvrtletní splátce pojistného za čtvrtletní období od [datum] do [datum] a druhá částka odpovídá dlužnému pojistnému za období od [datum] do [datum] včetně, která byla vypočtena způsobem, kdy od částky, která náleží žalobkyni za celé čtvrtletní období, tj. [částka], byla odečtena částka náležející za období, kdy pojistná smlouva již netrvala, tj. za období od [datum] do [datum], získaná násobkem počtu dní, o které byla pojistná smlouva dříve ukončena a pojistného, které průměrně vychází na jeden den pojištění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se se žádný z účastníků nedostavil a pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Podle § 101 odst. 1 k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle odst. 2 nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 4. V tomto případě žalobce vůbec neuvedl, co bylo obsahem pojistné smlouvy, v jaké výši bylo sjednáno pojistné a jak byla sjednána jeho splatnost, od kterého dne došlo ke změně tohoto pojistného a na jakou částku. Vzhledem k tomu, že žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, soud jej proto k doplnění těchto absentujících tvrzení nemohl vyzvat. Absentující skutková tvrzení tak nemohla být prokazována a nelze požadovat po soudu, aby sám dovozoval, co by z předložených důkazů mělo být zjištěno. Soud proto žalobu zamítl z důvodu neunesení břemene tvrzení žalobcem. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byl v tomto řízení žalovaný a měl by tedy podle citovaného ustanovení právo na náhradu nákladů řízená, Jelikož mu však žádné náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.