16 C 119/2022-85 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřel dne [datum] elektronicky žalovaný se společností [právnická osoba], na jejímž základě žalovaný čerpal dne [datum] částku [částka], která mu byla odeslána na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobce uvedl, že žalovaný z celkové částky neuhradil částku [číslo], [částka], neuvedl však, jakou částku na uvedenou smlouvu uhradil. Pohledávka věřitele z uvedené smlouvy vůči žalovanému byla postoupena nejprve společnosti [právnická osoba], a to dne [datum], a poté [datum] byla postoupena posledně jmenovanou společností žalobci. Žalobce zároveň navrhl pro případ, že by soud nepovažoval již předložené podklady za dostatečné k prokázání, že žalovaný byl v rozhodné době majitelem zmíněného bankovního účtu, aby si soud vyžádal zprávu příslušné banky o tom, zda žalovaný byl v rozhodné době majitelem tohoto bankovního účtu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce žádný svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Žalobce soudu předložil listinu, která je označena jako smlouva o revolvingovém úvěru, jako věřitel je označena společnost [právnická osoba] a jako klient je označen žalovaný, a žalobce o této listině tvrdí, že toto je smlouva, na základě níž uplatňuje žalovanou pohledávku. Tato listina však neprokazuje, že žalovaný takovou smlouvu uzavřel, neboť není podepsaná nikým. Absentuje na ní jakýkoliv podpis kohokoli. Tudíž soud z této listiny žádná zjištění neučinil. 4. Soud dále provedl dokazování doklady označenými jako„ výpis z účtu“, které však nejsou bankovními výpisy z účtu a nejsou nikým podepsány, předžalobní upomínkou, podacím lístkem, smlouvami o postoupení pohledávek včetně příloh, listinami o převodu, čestným prohlášením, dokladem v cizím jazyce, z něhož není patrno, kdo a kdy jej vystavil, obchodními podmínkami, poučením o standardních informacích, oznámením o postoupení pohledávky, výpisy z obchodního rejstříku týkajícími se žalobce ze dne [datum] a společnosti [právnická osoba] Z žádného z provedených důkazů, a to ani v jejich vzájemné souvislosti soud nemá za prokázané, že by částka [částka] byla dne [datum] vyplacena žalovanému nebo zaslána na účet č. [bankovní účet]. 5. Pokud se týká návrhu žalobce na provedení důkazu vyžádáním zprávy„ příslušné“ banky o tom, zda žalovaný byl v rozhodné době majitelem tohoto bankovního účtu, pak soud konstatuje, že tento návrh na provedení důkazu nepovažuje za určitý, jelikož v něm není označena konkrétní banka, od níž by soud měl vyžádat informace, tudíž takový důkaz neprovedl. Soud dále konstatuje, že ani samo potvrzení„ příslušné“ banky o tom, že majitelem uvedeného účtu je nebo byl žalovaný, by bez dalšího neprokazovalo, že tvrzení žalobce, že na uvedený účet byla dne [datum] připsána částka [částka] poukázána společností [právnická osoba] 6. Soud tedy s ohledem na výše uvedená zjištění má za to, že žalobce neprokázal, že by společnosti [právnická osoba] vůči žalovanému vznikl tvrzený nárok na vrácení částky [částka] nebo na jakoukoliv další úhradu, jelikož nebylo prokázáno, že částka [částka] byla žalovanému v uvedený den vyplacena a že by žalovaný žalobcem tvrzenou smlouvu uzavřel. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). 7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přizná náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto řízení byl plně úspěšným žalovaný, jelikož žaloba směřující vůči němu byla v celém rozsahu zamítnuta, a měl by tak podle citovaného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).