16 C 233/2021-42 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřel žalovaný elektronicky se společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě jmenovaná společnost poskytla dne [datum] žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši [částka], a to bezhotovostně ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], která měl být jednorázově splacena dne [datum]. Žalovaný na uvedenou smlouvu ničeho neuhradil. Pohledávka věřitele z uvedené smlouvy vůči žalovanému byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce se žalobou domáhá vrácení poskytnuté částky [částka] a poplatku za zpracování žádosti ve výši [částka]. Žalobce zároveň uvedl, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, pak aby tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena, a že za tímto účelem žalobce navrhuje, aby si soud vyžádal vyjádření„ banky žalovaného a.s.“, zda byla žalovanému poskytnuta předmětná zápůjčka a zda bankovní účet č. [bankovní účet] patřil v předmětné době žalovanému Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žádný z nich svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. Dle výpisů z obchodního rejstříku společnost [právnická osoba], [IČO], existuje od [datum], byť původně podnikala pod jiným názvem, a do předmětu jejího podnikání od [datum] patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a žalobce existuje od [datum]. Žalobce soudu předložil listinu, která je označena jako smlouva o zápůjčce [číslo] a je na ní pouze podpis osoby jednající za společnost [právnická osoba], a žalobce o této listině tvrdí, že toto je smlouva, na základě níž uplatňuje žalovanou pohledávku. Tato listina však neprokazuje, že žalovaný takovou smlouvu uzavřel, neboť není podepsaná žalovaným. Žalobce soudu dále předložil oznámení o postoupení pohledávky datované dnem [datum], předžalobní výzvu datovanou dnem [datum], potvrzení [právnická osoba], s.r.o. ze dne [datum] o provedené platbě, podací lístek ze dne [datum], rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek společností [právnická osoba], coby postupitelem, žalobci, coby postupníkovi, ze dne [datum], smlouvu o postoupení pohledávek s přílohou ze dne [datum], a listinu označenou jako standardní informace k zápůjčce, ale soud ani z žádného z dalších provedených důkazů, a to ani při jejich hodnocení v jejich vzájemné souvislosti nemá soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] tvrzenou smlouvu o zápůjčce. Pokud se týká prokázání tvrzení, že žalovanému byla [datum] poskytnuta na jeho účet jmenovanou společností částka [částka], pak ani toto tvrzení žalobce neprokázal, jelikož nepředložil žádný důkaz, kterým by bylo toto tvrzení prokázáno, a ani žádný takový důkaz nenavrhl. Pokud se totiž týká žalobcem navrženého a předloženého důkazu, a to potvrzení o odeslání částky [částka] z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] dne [datum] vystavené [právnická osoba], s.r.o., pak s ohledem na to, že jmenovaná společnost není bankou, u které by měl být uvedený účet veden, pak toto potvrzení bez dalšího neprokazuje, že v něm uvedená částka [částka] se dne [datum] nebo později dostala do dispoziční sféry žalovaného ani že byla připsána na uvedený účet. Pokud se týká návrhu žalobce na provedení důkazu vyžádáním vyjádření„ banky žalovaného a.s.“, zda byla žalovanému poskytnuta předmětná zápůjčka a zda bankovní účet č. [bankovní účet] patřil v předmětné době žalovanému, pak soud konstatuje, že tento návrh na provedení důkazu nepovažuje za určitý, jelikož v něm není označena konkrétní banka, od níž by soud měl vyžádat informace, tudíž takový důkaz neprovedl. Pro úplnost soud dodává, že banka obecně není subjektem, který by mohl zodpovědět dotaz, zda byla žalovanému poskytnutá předmětná zápůjčka. Soud tedy s ohledem na výše uvedená zjištění má za to, že žalobce neprokázal, že by společnosti [právnická osoba] vůči žalovanému vznikl tvrzený nárok na vrácení částky [částka] nebo na jakoukoliv další úhradu, jelikož nebylo prokázáno, že částka [částka] byla žalovanému v uvedený den vyplacena a že by žalovaný žalobcem tvrzenou smlouvu uzavřel. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přizná náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto řízení byl plně úspěšným žalovaný, jelikož žaloba směřující vůči němu byla v celém rozsahu zamítnuta, a měl by tak podle citovaného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).