5 C 127/2022-32 — Okresní soud v Břeclavi

Manželka se návrhem ze dne [datum], doručeným zdejšímu soudu dne [datum], domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] ve [obec]. Uvedla, že ještě před manželstvím se jim narodila dcera, po uzavření manželství pak syn. S manželem se znali od jejích šestnácti let. Zpočátku bylo manželství spokojené asi po dobu osmi let. Po určité době nastala změna, žili stereotypním způsobem života, manžel na ni neměl čas, necítila se milovaná. Snažili se to změnit, ale nedošlo k žádnému posunu. K manželovi ztratila citový vztah a v manželství setrvala kvůli dětem. Později navázala vztah s jiným mužem, jedná se o vážný vztah, bydlí spolu. Od manžela se odstěhovala dne [datum], od té doby spolu nežijí a nevedou domácnost. Vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Potvrdil, že se jim narodily dvě děti. Manželství trvalo dvanáct let, za tu dobu se vyskytly neshody, nebyly však významné. Manželka mu dne [datum] oznámila, že již nechce v manželství setrvat z důvodu nové známosti. Měl za to, že pro svou rodinu dělal vše, co mohl a snažil se vyhovět požadavkům manželky. Situaci řešili, manželka však trvala na svém odchodu. Připustil, že hodně pracoval a nebyl doma. Společnou domácnost nevedou od [datum], kdy se manželka odstěhovala. Vyloučil možnost obnovení manželského soužití. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] ve [obec]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o svěření do péče, stanovení výživného a o úpravě styku k dosud nezletilým dětem narozeným manželům, pro dobu po rozvodu. Ze shodných skutkových tvrzení manželů soud zjistil, že manželství je nefunkční, je pouze formálním svazkem, manželé netvoří manželské ani rodinné společenství, kdy po dobu osmi měsíců nesdílí společnou domácnost a nežijí jako manželé, neboť manželka se ze společné domácnosti odstěhovala. Oba manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů, hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 o. z.). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.). Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z. ř. s.“). Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jakoby bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky rozvodu manželství dle citovaného ustanovení § 755 občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že manželé netvoří manželské ani rodinné společenství, kdy po dobu osmi měsíců nesdílí společnou domácnost a nežijí jako manželé, neboť manželka se ze společné domácnosti odstěhovala. Manželství je nefunkční, je pouze formálním svazkem. Za situace, kdy oba manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití, soud po právu považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat jeho obnovení. O poměrech dosud nesvéprávných dětí manželů bylo pravomocně rozhodnuto výše citovaným rozsudkem. Při splnění všech zákonných podmínek proto soud manželství rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v odlišném povahovém založení manželů, rozdílných představách o fungování manželství, které nakonec ve svém důsledku vedly ke ztrátě citového vztahu a vyvrcholily ukončením společného soužití. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.