6 C 210/2020-32 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3.998,92 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 24. 7. 2017 kupní smlouvu na zařízení a Dohodu o splátkách ceny [číslo], na základě které si žalovaná koupila zařízení tov. zn. Huawei P9 lite 2017 Black za sjednanou kupní cenu 6.977 Kč. Žalovaná při převzetí zařízení zaplatila částku 2.177 Kč a zbývající část kupní ceny měla zaplatit v rámci 24 měsíčních splátek po 200 Kč. Žalovaná však celou kupní cenu nezaplatila a je žalobci za zařízení dlužna částku 3.998,92 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě kupní ceny jednotlivými vyúčtováními i předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2019, žalovaná však dluh dobrovolně neuhradila. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Z faktury za zboží a služby ze dne 24. 7. 2017, [číslo] Dohody o splátkách [číslo], má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 24. 7. 2017 uzavřena kupní smlouva na zařízení tov. zn. Huawei P9 lite 2017 Black, s tím, že kupní cena 6.977 Kč měla být zaplacena ve výši 2.177 Kč při převzetí zboží a zbývající část kupní ceny během 24 měsíčních splátek po 200 Kč. Z jednotlivých vyúčtování a výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 1. 2019, ve spojení s příslušným dokladem o odeslání, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dluhu. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), tedy jako nárok na zaplacení zbývající části kupní ceny shora specifikovaného zařízení ve výši 3.998,92 Kč. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky a žalovaná jej nerozporovala, soud žalobě vyhověl. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3x odměna po 200 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 189 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.