6 C 281/2017-361 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce podal dne [datum] u soudu žalobu, kterou se domáhal vyklizení a předání pozemků v k.ú. [obec], která v žalobě specifikoval. V průběhu řízení zůstal soudu k řešení pouze jediný pozemek parcela [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována tři slova] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Mezi účastníky nebyl rozpor v tom, že k předmětnému pozemku má právo hospodaření žalobce. Po upřesnění petitu ve znění tak, jak je uveden ve výroku rozsudku, je zřejmé, že podle žaloby se na tomto předmětném pozemku nachází skládka, kterou žalobce dále specifikuje jako odpad, gumových pneumatik, stavební pojivo, zbytky dopravní techniky, kontejnerů, zavezeného plastu (dále jen soud bude používat pojmu skládka). 2) Protože je žalován žalovaný, musel se soud zabývat jeho pasivní legitimací, tedy tím, zda žalovaný je tou osobou, která by měla požadavek v souladu se žalobou vůči žalobci splnit, tedy odstranit skládku, která se dle stanoviska žalobce pod povrchem pozemku nachází. V průběhu řízení vzhledem k činnosti žalovaného na tomto pozemku se však domáhá žalobce nejen odstranění skládky, ale především odstranění horních vrstev, které se nad skládkou nachází. Je nepochybné a mezi účastníky nebyl rozpor v tom, že je to jednak hlína, dále že je to rozemletá stavební křidlice, která v době, kdy soud prováděl ohledání předmětného pozemku, byla na jeho povrchu a způsobovala zabarvení pozemku do červena. Konečně jako o horní vrstvu v současné době se jedná o hlínu, kterou zde žalovaný navezl, a mezi účastníky opětovně nebyl rozpor, že se jedná o 10 – 15 cm vrstvu hlíny, na které v současné době vyrůstá tráva, tedy pozemek je zatravněn. 3) S ohledem na petit, je nutno vyjít z toho, že sám žalobce považoval skládku umístěnou pod povrchem pod tímto pozemkem, i když dále uváděl, že má za to, že se skládka nachází pouze pod budovami ranče mimo předmětný pozemek, o který se jedná. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] se nachází, v podstatě byla vymezena svědky, které soud slyšel, jako plocha mezi bývalým mlýnským náhonem, který dnes již neexistuje a je zrušen, a járkem, který se nachází ve spodní části této plochy tohoto pozemku, přičemž tento v současné době existuje, a jak vypověděli svědci, takto vymezená plocha byla vlastně strží, která od mlýnského náhonu klesala až k uvedenému járku. 4) Soud tedy musel nejdříve objasnit, zda je to žalovaný, který skládku, jejíž odstranění se žalobce domáhá, způsobil a realizoval. Sám žalovaný popírá, že by jakýmkoliv způsobem něco na skládku navezl. 5) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná, tedy že žalovaný není osobou, která skládku vytvořila. 6) Soud vyslechl svědky žaloby [celé jméno svědka], výrobního náměstka žalobce, který potvrdil, že na pozemku v roce 2007 byla provedena těžba. Dále soud vyslechl [celé jméno svědka], který potvrdil, že v roce 2007 byly na pozemku, o který se jedná, vytěženy náletové dřeviny, [celé jméno svědka], vedoucího [obec] [obec], který u [anonymizováno] pracoval 30 let, a který potvrdil, že na předmětném pozemku v roce 2006 v jeho části byl porost, kdy po vykácení zde zůstaly pařezy, přičemž tento svědek dále uvedl, že na takovém pozemku by nyní nový les nevyrostl. Soud dále vyslechl [celé jméno svědka], rovněž dlouhodobého pracovníka žalobce, který uvedl, že předmětný pozemek mají lesy ve svém hospodaření od roku 2002 a něco z pozemků bylo vykáceno. Podle tohoto svědka to byly suché stromy a keře. Pokud jde o stromy, jednalo se o topoly, jasany, vrby. O takových druzích stromů ostatně vypovídají v podstatě všichni svědci obou stran sporu. Rovněž tento svědek uvedl, že stav suti neumožňuje opětovné zalesnění. 7) Následně soud vyslechl svědky žalovaného. Podle svědka [celé jméno svědka] celý pozemek byla skládka. Z dědiny se tam navážela suť, dřevo, trámy. Skládka je možná až k járku po celém pozemku. Svědek nikdy neviděl žalovaného, že by něco navážel. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že pozemek byl velké smetiště, které mohlo zasahovat až k járku. Jednalo se o navážku celé dědiny. Navezené haldy se rozhrnovaly, to měl žalovaný zkulturnit. Další svědek [celé jméno svědka] uvedl, že v místě bylo jezírko, to se postupně lidmi z dědiny zaváželo. Pozemek měl podle svědka zplanýrovat pan [příjmení], který zde následně i něco sadil. Žalovaný podle svědka srovnal pouze nerovnosti skládky. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že vedle járku bylo jezírko, dřeviny na pozemku byly jen náletové, pichláčí a šůní s tím, že podle svědka to žalovaný na pozemku vyrovnával, plocha se dle svědka zavážela během 30 – 35 let, přičemž svědek žalovaného něco navážet neviděl. Samotná skládka se navážela od 70. let, a to i přes náletové dřeviny. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že na pozemku byla strž a občané ji postupně zaváželi, byla tam černá skládka, odpad sutě staveb. Žalovaný to celé v 90. letech srovnal, navezl tam zeminu. Svědek však nikdy neviděl, že tam žalovaný navážel nějaký odpad. Skládka tam existovala i před 90. rokem. Skládka byla na celé ploše pozemku, v 90. letech tam souvislý les nebyl, jen nějaké stromy. Kdo skládku vyrovnal i haldy, to nemůže svědek potvrdit. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že od mlýnského náhonu se strž směrem k járku zavážela, skládku dělali nějací občané z [obec], kteří tam vozili suť. Kdo ji srovnal, však neví. Na járku podle něj porost nebyl. Svědek [celé jméno svědka], že na pozemku byla strž. Kdo skládku srovnával, svědek neví, na skládku se navezla hlínu, kdo tak učinil, rovněž svědek neví. Na pozemku byly keře, vrby, ve strži topoly. Svědek žalovaného něco navážet na skládku neviděl. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že směrem od járku byly na pozemku topoly, vrby, osiky, všechno dle svědka shnilé. Skládku dle svědka vyrovnal žalovaný, a pak tam někdo navezl hlínu. Možná silničáři. Svědek uvedl, že je dobře, že se to vyrovnalo. Samotného žalovaného svědek navážet neviděl. 8) Pokud se shrnou výpovědi svědků strany žalované, je zřejmé, že u všech je shoda tvrzení, že tam vlastně nikdo neviděl, že by žalovaný cokoliv na předmětný pozemek, tedy skládku, která se tam nacházela, navážel. V podstatě svědci nejsou jednotní v tom, že to žalovaný vyrovnával, tedy srovnával haldy splátky. Shodli se na tom, že tam byly nějaké náletové stromy tak, jak jsou výše vyjmenovány, a nějaké dřeviny nebo keře, přičemž jejich kvalita dle některých svědků nebyla dobrá, byly suché. Všichni potvrdili, že skládku naváželi občané z [obec], že se tak dělo dlouhodobě, od 70. let a dokonce, jak vyplývá od některých svědků, kteří potvrdili, že je to dobře, že to, pokud tito uváděli, žalovaný vyrovnával, že tak učinil. Porovnáme-li tyto výpovědi, pokud jde o výpovědi strany žalující, tedy jejich zaměstnanců, případně bývalých zaměstnanců, rovněž ani jeden z nich nepotvrdil, že by žalovaný navážel nějaké věci na skládku, a pokud jde o těžbu v roce 2007, ani toto neodporuje tomu, že svědci strany žalované uvádí, že tam nějaké stromy, náletové dřeviny, případně keře, že se na předmětném pozemku nacházeli, a že tedy mohly být a byly vytěženy. 9) I když žalobce upřesnil, pokud jde o předmětný pozemek, požadavek na vyklizení pozemku v souladu s předloženým geometrickým plánem, z toho důvodu, že na části pozemku je les a jeho vyklizení není nutné, zabýval se soud nadále předmětnou parcelou, žalovaným pozemkem jako celkem. 10) Soud považuje za nutné ve vztahu k žalovanému zdůraznit, že všichni svědci nejen slyšení občané z [obec] potvrdili, že žalovaný nic, pokud jde o to, co tvoří podloží pozemku, tedy skládka, že tuto skládku nenavezl, že ji nevytvořil sám žalovaný. Dokonce svědek [celé jméno svědka] uvádí, že žalobce na vytvořenou skládku nenavezl hlínu, že toto možná učinili silničáři, ale ani zbývající svědci nepotvrdili, že tuto hlínu tam navezl žalovaný. Naopak svědek [celé jméno svědka] hovořil o tom, že hlínu na povrch skládky navezl„ pan [příjmení]“, bagrista VHS, a pěstoval tam ještě před sametovou revolucí zeleninu. Svědek [celé jméno svědka] hovoří o hlíně, která tam byla navezena z dálnice. Bývalý starosta [územní celek], který byl rovněž slyšen jako svědek, uvedl, že skládku vyrovnával pan [celé jméno žalovaného], aby tam bylo něco rozumnějšího. O vyrovnání skládky se svědkem [příjmení] hovoří i svědek [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] (hovoří, že vedle občanů z [obec] navezli se na skládku i věci z [anonymizováno]), a taky [celé jméno svědka]. Nutno tedy rozlišit vznik skládky od 70. let občany [obec], navezení hlíny na skládku, kterou vyrovnal žalovaný a tím, že navezením hlíny na vyrovnané haldy skládky byl vyrovnán povrch pozemku. 11) Jak vyplývá ze současného stavu předmětného pozemku, vespod se nachází skládka, tato byla následně vyrovnána, na ní byla navezena vrstva hlíny, jak o tom vypovídají svědci výše. Určité úpravy nepopírá sám žalovaný, který na povrch pozemku navezl, resp. nechal navést rozdrcenou drobnou cihlovou suť, která dále pozemek srovnávala, a v nedávné době opětovně uvádí sám žalovaný, že tam navezl