6 C 83/2022-48 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce podal dne 7. 3. 2022 žalobu, kterou se domáhal po žalovaném zaplacení částky 11.220 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 10.920 Kč od 5. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % a dále uhradit vzniklé náklady řízení. V žalobě je uvedeno, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 68/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku odvozuje žalobce z ust. § 4 odst. 1 zákona. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 19. 2. 2020 a byla doručena žalovanému 5. 3. 2020. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.000 cm3 do 1.350 cm3, [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník / provozovatel vozidla. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel neměl ode dne 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 312 dní a žalovaný tímto jednáním porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak vznikl dne § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhy vozidla. Splatnost příspěvku po zaslání výzvy ze strany žalobce žalovanému nastala 4. 4. 2020. Žalobce dále odeslal písemné upomínky k úhradě, a to prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje. Dále byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Pokud jde o výši příspěvku, podle druhu vozidla činí v konkrétním případě denní sazba částku 35 Kč, která je vynásobena počten dní, tedy částku 312 dnů, celkem se tedy jedná o částku 10.920 Kč. Dále požaduje žalobce příspěvek ve výši 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním úhrady příspěvku. 2) Ve věci byl vydán dne 22. 3. 2022 elektronický platební rozkaz. 3) Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podal včas žalovaný odpor, v němž uvedl, že auto nebylo v jeho péči ani jeho dispozici ani nikomu z rodiny, a že majitelem automobilu byl exekutor [jméno] [příjmení]. Proto všechny vzniklé náklady podle žalovaného má hradit soudní exekutor. Dále žalovaný uvedl, že od 14. 6. 2018, tedy není majitelem vozu, poněvadž v ten den došlo k jeho zatčení a ke krádeži domu a veškerého majetku v něm a také auta a osobních dokladů, které dosud nikdo neřešil. 4) Soud vyzval žalovaného dopisem ze dne 12. 4. 2022, aby doložil krádež auto, i to, že tuto skutečnost nahlásil na policii s tím, že aby sdělil, jaký je výsledek šetření krádeže. 5) Žalobce dále doplnil žalobu svým písemným vyjádřením prostřednictvím své zástupkyně písemným stanoviskem ze dne 13. 4. 2022. Zde uvedl, že údaj o vlastnictví a provozování vozidla byl zjištěn z Centrálního registru vozidel, [číslo jednací], s tím, že dle zákona se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a zapsaná osoba jako provozovatel vozidla, žalovaný je zapsán v registru a je tedy i provozovatelem. 6) Žalovaný se následně soudu vyjádřil svým dopisem doručeným soudu 25. 5. 2022. Znovu uvedl, že nebyl majitelem předmětného vozidla s tím, že tedy nesouhlasí, aby platil požadovanou částku, neboť vozidlo 20. 4. 2018 nebylo v jeho péči, ale měl ho exekutor. 7) Žalovaný se vyjádřil ještě jednou svým písemným stanoviskem datovaným 28. 7. 2022 s tím, že uvedl, že má za to, že je jasné, že vozidlo v požadované době již dva roky nevlastnil a neměl žádnou možnost něco s vozidlem ovlivnit. Neměl k dispozici ani technický průkaz, vše měl exekutor [příjmení], který je za vše plně odpovědný a navrhl zamítnutí žaloby. 8) Žalobce se vyjádřil písemně ještě jednou svým písemným stanoviskem prostřednictvím své zástupkyně ze dne 4. 8. 2022, kde uvedl, že k námitce žalovaného uvádí, že tento žádným způsobem neprokázal, že by vlastníkem předmětného vozidla v předmětném období vlastníkem nebyl. Pokud by vlastnické právo žalovaný k vozidlu převedl, byl by povinen podle zákona do deseti pracovních dnů ode dne tohoto převodu podat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla. Tuto skutečnost však listiny, kterých se žalovaný dovolává, neprokazují. Naopak z dokladů vyplývá, že žalovaný byl vlastníkem vozidla po celé nepojištěné období. I když žalovaný věděl, že předmětné vozidlo nebude v žalovaném období provozovat, měl i přesto povinnost platit povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, event. učinit příslušné kroky ve vztahu k registru silničních vozidel. To mohl učinit nepochybně i v průběhu trestu odnětí svobody. 9) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. 10) Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů je povinnost vlastníka/provozovatele platit příspěvek, jehož výpočet je uveden v žalobě. 11) Žalobce prokázal, že žalovaný jako vlastník / provozovatel vozidla, [registrační značka], neměl od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla, což při sazbě 35 Kč za den činí při počtu nepojištěných 312 dnů ve výši 10.920 Kč. Soud tedy nepřisvědčil obraně žalovaného, jeho tvrzení o tom, že mu bylo vozidlo odcizeno, neboť na výzvu soudu žádnou skutečnost, pokud jde o nahlášení krádeže, resp. výsledku šetření policie, nedoložil. Navíc sám žalovaný uvádí, že od 14. 6. 2018 nebyl majitelem předmětného vozidla, nýbrž jeho majitelem byl soudní exekutor [jméno] [příjmení]. Ze soupisu věcí soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], vyplývá, že pod položkou 26 bylo žalovanému zabaveno vozidlo, [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Je tedy skutečností, že od 20. 4. 2018 bylo auto exekučně zabaveno a nebylo tedy ukradeno, když sám žalovaný uvádí, že až 14. 6. 2018, tedy po zabavení vozidla exekutorem došlo k jeho zatčení. Z další zprávy soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 31. 8. 2020 vyplývá, že předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova], barva bílá, [registrační značka], přešlo z povinného, tedy žalovaného [celé jméno žalovaného], teprve dne 26. 8. 2020 na základě příklepu na nového vlastníka [jméno] [příjmení], bytem [adresa], od kterého vozidlo již nebylo pojištěno, byl vlastníkem předmětného vozidla žalovaný. Z uvedených dokladů je zřejmé, že po celou dobu, kdy vozidlo nebylo pojištěno, byl vlastníkem předmětného vozidla žalovaný a to, že byl omezen na svobodě ho, nezbavuje povinnosti, aby zákonné pojištění k předmětnému vozidlu řešil, resp. hradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když přiznal žalobci nejen žalovaný příspěvek, ale i částku 300 Kč spočívající v nákladech na uplatnění práva na zaplacení příspěvku podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.. 12) Protože se žalovaný dostal do prodlení s placením příspěvku jako své zákonné povinnosti, soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, který odpovídá občanskoprávním předpisům, a to od 5. 4. 2020, tedy poté, co na základě výzvy, která byla žalovanému zaslána, nebyl příspěvek uhrazen. 13) Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, má úspěšný účastník právo na náhradu vzniklých nákladů řízení. V daném případě byl úspěšný žalobce, a soud proto zavázal neúspěšného žalovaného k úhradě vzniklých nákladů řízení, a to soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále za čtyři úkony po 300 Kč, dále čtyřikrát paušál ke každému úkonu po 100 Kč a 21 % DPH, jehož je právní zástupkyně plátkyní. Na cestovném byla právní zástupkyni přiznána částka v celkové výši 190,90 Kč ta cestu osobním automobilem Hyundai i30 při ujetí vzdálenosti [obec] – [obec] a zpět celkem 28 km, paušálu na jeden kilometr ve výši 4,70 Kč / km a spotřebě dle vyhlášky 4,5 l nafty/ 100 km, což v součtu amortizace i nákladů na pohonné hmoty činí výše uvedenou částku 190,90 Kč Celkem se tedy mimo soudního poplatku ve výši 800 Kč a za právní zastoupení advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jedná o částku 2.126,90 Kč Náklady řízení jsou v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb.