9 C 42/2021-76 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě bylo sjednáno roční pojistné ve výši [částka] s frekvencí placení čtvrtletně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], proto ho žalobkyně [příjmení] k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] vyzvala k uhrazení dlužné částky a současně upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy, pokud dlužné pojistné nebude uhrazeno v termínu do [datum]. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení pojistného. Za pojistné období od [datum] do [datum], kdy byla pojistná smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku [částka] a poplatek za odeslání upomínky částku [částka], který žalobkyně účtuje na základě smluvního ujednání. Dne [datum] došlo k převodu pojistného kmene ze společnosti [právnická osoba], [IČO] na žalobkyni. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum], s počátkem pojištění od téhož dne uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné po započtení obchodní slevy ve výši [částka], splatné ve lhůtních – čtvrtletních splátkách po [částka], vždy k 6. dni 8., 11., 2., 5 měsíce kalendářního roku. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], proto ho žalobkyně [příjmení] k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] vyzvala k jeho úhradě a současně žalovaného upozornila, že pokud dlužné pojistné nebude zaplaceno v termínu do [datum], pojištění zanikne, a to uplynutím dne [datum]. Protože žalovaný ve stanovené lhůtě na upomínku nijak nereagoval, dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva dnem [datum] zanikla z důvodu neplacení pojistného. Zánik pojistné smlouvy oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum], kterým jej současně vyzvala k úhradě dlužného pojistného. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a [datum] vyzvala žalobkyně a následně i zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Za pojistné období od [datum] do [datum], kdy pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného, dluží žalovaný na dlužném pojistném částku [částka], na upomínacích poplatcích částku ve výši [částka]. Při rozhodování ve věci samé soud postupoval podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle ustanovení §1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Protože žalovaný nezaplatil pojistné ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal od [datum], tj. od data, od kterého jej žalobkyně požadovala do zaplacení rovněž požadovaný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl přitom v prodlení už od [datum]. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka], což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ, obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.