9 C 90/2021-66 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad [číslo] cm3, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tedy 59 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle § 4 odst. 1 zákona má žalobkyně právo na příspěvek za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno a podle téhož ustanovení odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba příspěvku podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí podle § 2 odst. 1 písm. h) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 částku [částka]. Základ příspěvku činí [částka], poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí podle § 2a citované vyhlášky částku [částka], celkem [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný ve výzvě uvedené lhůtě 60 dnů, která uplynula dne [datum], příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu s objemem válců motoru nad [číslo] cm3, [registrační značka] neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od [datum] do [datum], tedy celkem 59 dní. Je proto povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Denní sazba příspěvku dle druhu vozidla činí v případě žalovaného částku [částka]. Základ příspěvku tedy činí [částka] ([anonymizováno] Kč/den x 59 dní), náklady na jeho uplatnění činí [částka]. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] odeslána na adresu trvalého pobytu ([ulice a číslo], [obec]) výzva k úhradě příspěvku, která byla žalovanému doručena dne [datum]. Ve výzvě stanovená lhůta k plnění (do 60 dnů od doručení výzvy) uplynula v pátek [datum]. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku [datum]. Proto soud žalobu zamítl co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], neboť v této době ještě žalovanému běžela lhůta k zaplacení dlužné částky. Věc soud právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Proto soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti pohledávky z dlužné částky také požadovaný úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ provedeného zákonem č. 139/2015 Sb., s účinností od [datum], podle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 99,62 % a neúspěch v rozsahu 0,38 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 99,24 % jí vzniklých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představují jí zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po [částka] dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., což celkem činí [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobkyně vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem, které je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinna, a pro níž jsou příspěvky podle § 24c zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobkyně, kterou musí být žalobkyně schopna právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využívala odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobkyně za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, a proto žalobkyni jejich náhradu nepřiznal. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.