11 C 135/2016-212 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se domáhal vyklizení předmětných nemovitostí s odůvodněním, že nemovitosti kupními smlouvami ze dne [datum] a [datum] koupil od Ing. [jméno] [příjmení] do výlučného vlastnictví a dne [datum] vyzval oba žalované, aby nemovitosti vyklidili, neboť se v domě a na pozemcích zdržují bez jeho vůle a omezují ho ve výkonu vlastnického práva. Žalovaní odmítli nemovitosti vyklidit, své oprávnění užívat nemovitosti odvozují od skutečnosti, že 1. žalovaná kdysi byla jejich vlastníkem. Žalovaní pozbyli užívací právo převodem vlastnického práva Ing. [jméno] [příjmení] ve prospěch žalobce. Žalovaní byli oprávněni užívat nemovitosti dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] po dobu trvání vlastnictví Ing. [příjmení], nikoli déle. Protože se žalovaní v nemovitostech zdržují nadále proti vůli žalobce, domáhá se jejich vyklizení. Předběžná otázka vlastnictví žalobce byla vyřešena v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], bylo o tom rozhodnuto jak v odvolacím řízení, tak v řízení dovolacím. Ohledně lhůty k vyklizení nemovitostí žalobce navrhl stanovit lhůtu zákonnou nebo maximálně lhůtu jednoho měsíce. Uvedl, že podobu 7 let nemá žalobce do svých nemovitostí přístup, žalovaní mu v tom intenzivně bránili, na straně žalobce tím dochází k nárůstu škody, která už nyní činí více jak 1.000.000 Kč. Žalovaní uvedli, že nehodlají zpochybňovat rozhodnutí soudů o vlastnictví žalobce k předmětným nemovitostem a potvrdili, že nemají v současné době žádný titul k jejich užívání. Požádali o lhůtu 90 dnů k vyklizení, a to s ohledem na skutečnost, že mají nezletilou dceru, jejíž zdravotní stav není dobrý a nebylo by v jejím zájmu, aby v době školních prázdnin byla stresovaná okolnostmi souvisejícími se stěhováním. Dále pro podporu svého požadavku uvedli, že konečné rozhodnutí ve věci vlastnictví předmětných nemovitostí jim bylo doručeno na konci května tohoto roku, a ač se snažili, nepodařilo se jim prozatím situaci vyřešit. V průběhu prázdnin by se snažili všechno zajistit tak, aby na začátku příštího školního roku mohlo dojít k realizaci vyklizení nemovitostí. Vlastnictví předmětných nemovitostí žalobcem bylo prokázáno shodnými tvrzeními stran s odkazem na rozhodnutí soudů prvého stupně, odvolacího i dovolacího, ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]. Strany se shodly i na tom, že žalovaní nemají žádný právní titul k užívání předmětných nemovitostí. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. U věcí nemovitých se vlastník domáhá ve smyslu citovaného ustanovení jejich vyklizení a v daném případě je žaloba důvodná. Žalobce je vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] a žalovaní nemovitosti proti jeho vůli bez právního titulu užívají. Jsou proto povinni nemovitosti vyklidit. Při stanovení lhůty k vyklizení soud vycházel z ustanovení § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), podle kterého, uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaní užívají dosud předmětné nemovitosti jakožto rodina k bydlení. Zákonná lhůta k vyklizení 15 dnů je pro vystěhování, po dlouhých letech bydlení, a i s ohledem na zdravotní stav nezletilé dcery žalovaných (rodný list nezl. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození]), zjištěný z lékařských zpráv, nepřiměřeně tvrdá. Vlastnictví žalobce bylo najisto postaveno až ukončením sporu o určení vlastnictví ([spisová značka]). Na druhou stranu je třeba vzít v potaz právo žalobce na ochranu vlastnického práva. Žalovaní odůvodňují svůj požadavek stanovení 90-ti denní lhůty k vyklizení tím, že nechtějí dceru traumatizovat o prázdninách, a dále svojí pracovní vytížeností právě v letních měsících. Soud je naopak toho názoru, že prázdniny jsou s ohledem na dceru žalovaných, kdy není třeba dodržovat školní režim se všemi povinnosti a časovým rozvrhem, tím nejpříhodnějším obdobím pro významnou změnu, jakou jistě stěhování rodiny je. Přiměřenou lhůtou se ze všech zjištěných okolností jeví lhůta dvou měsíců, tedy přibližně do konce letních prázdnin, kdy by žalovaní měli dostatek časového prostoru k zajištění náhradního bydlení. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mají žalovaní povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Ty sestávají z odměny zástupce žalobce podle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za každý úkon 1.500 Kč. Za 4 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum]) činí odměna 6.000 Kč, ke každému úkonu náleží režijní paušál 300 Kč, tj. 1.200 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. Dále k nákladům patří cestovné 3.775 Kč (osobním automobilem Praha – [okres] a zpět – 2 x 260 km, průměrná spotřeba paliva dle technického průkazu 5 l [číslo] km, cena paliva dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a paušální náhrada 5,20 Kč/km dle § 1 písm. b) cit. vyhlášky), náhrada ztráty času dle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 12 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 1.200 Kč. K nákladům ve výši 12.175 Kč patří 21 % daň z přidané hodnoty 2.556,75 Kč. Dále žalobci náleží paušální náhrada za úkony učiněné v době, kdy nebyl zastoupen advokátem, a to dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za každý úkon, předžalobní výzvu, sepis žaloby, sepis návrhu na nařízení předběžného opatření, tj celkem 900 Kč a zaplacený soudní poplatek 5.000 Kč Celkem jsou žalovaní, povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 20.631,75 Kč k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).