16 C 34/2023-100 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vůči původní žalované [jméno] [celé jméno původní účastnice] vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla stanovena povinnost vydat žalobci měřící zařízení, a to plynoměr výrobního čísla [číslo] umístěný v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa původní účastnice a žalované], a to tří dnů od právní moci rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobce. Žalobu podal vůči jmenované z důvodu, že byla dle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem předmětné jednotky. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalobce je subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (§ 59a odst. 1 energetického zákona). Žalobci vznikla podle § 71 odst. 2 energetického zákona povinnost vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jím provozované soustavě. Žalobce proto v odběrném místě č. [anonymizována dvě slova], tj. v uvedené bytové jednotce osadil dne [datum] plynoměr výrobního čísla [číslo]. Plynoměr je měřícím zařízením, kterým se podle § 71 odst. 1 energetického zákona provádí měření množství odebraného plynu. Plynoměr je ve vlastnictví žalobce jakožto provozovatele distribuční soustavy. Dne [datum] byl žalobci prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, [právnická osoba], a.s., na ukončení distribuce plynu do uvedeného odběrného místa z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení [datum]. Žalobce se před podáním žaloby opakovaně neúspěšně snažil provést demontáž plynoměru. Žalovaná však v odběrném místě jeho demontáž neumožnila, přestože byla výzvou žalobce ze dne [datum] prokazatelným způsobem vyzvána k jeho zpřístupnění. Žalovaná byla ke zpřístupnění plynoměru naposledy vyzvána předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Žalovaná však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnila ani nevydala. Žalovaná tak v nemovitosti na adrese uvedeného odběrného místa, k níž jí svědčí vlastnické právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobce, tj. označený plynoměr, přičemž k tomuto plynoměru nedisponuje žádným věcným právem. 2. Původní žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. V průběhu řízení došlo ke změně vlastnictví předmětné bytové jednotky, proto žalobce navrhl, aby soud připustil, aby do řízení na místo původní žalované nastoupil nový vlastník, což je žalovaná, a soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tuto změnu připustil. 4. Žalovaná se rovněž k žalobě nijak nevyjádřila. 5. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se nedostavil žádný z účastníků, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování všemi žalobcem předloženými důkazy, z nichž soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě. Skutečnost, že dne [datum] byl uvnitř předmětné bytové jednotky žalobcem namontován plynoměr [číslo] soud zjistil z protokolu o výměně z důvodu rekonstrukce/modernizace a z připojených fotografií. Jako zákazník byla v protokolu uvedena žalovaná a jako osoba přítomná při demontáži byla uvedena původní žalovaná, která byla označena jako dcera zákazníka. Dne [datum] požádal obchodník s plynem [právnická osoba] a.s. žalobce o ukončení distribuce plynu do předmětného odběrného místa z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení k [datum], což soud zjistil z uvedené žádosti. Poté žalobce zaslal původní žalované oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne [datum], v němž uvedl, že v předmětné bytové jednotce, jehož je majitelkou, dochází k neoprávněnému odběru a k neoprávněné distribuci plynu, že pro dané odběrné místo není uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu s žádným z obchodníků s plynem a že taktéž nejsou prováděny úhrady za odebraný plyn, že plynoměr, jež se v odběrném místě nachází, je majetkem žalobce a že žalobce žádá jeho vydání z důvodu zmíněného neoprávněného odběru a distribuce plynu. (zjištěno z označeného oznámení) Dále žalobce v tomto oznámení uvedl, že opakované pokusy o demontáž měřícího zařízení byly neúspěšné pro neumožnění přístupu k tomuto zařízení, a vyzval původní žalovanou, aby mu umožnila přístup k plynoměru [číslo] a jeho demontáž (zjištěno z uvedeného oznámení a z podacího lístku ze dne [datum]). Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku je jako vlastník předmětné jednotky vedena žalovaná. 6. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 7. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ energetický zákon“), odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Podle odst. 2 provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. 8. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že předmětný plynoměr je vlastnictvím žalobce, že žalovaná je vlastníkem bytu, ve kterém se tento plynoměr nachází, a že k předmětnému bytu není uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, a že tedy žalovaná nemá právo ve svém bytě tento plynoměr zadržovat a je povinna předmětný plynoměr žalobci. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost předmětný plynoměr vydat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst.1 o.s.ř.). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který je ve věci úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným v řízení byl žalobce, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a v náhradě nákladů na zastoupení advokátem ve výši [částka], z čehož odměna advokáta činila [částka] za 4 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, návrh na procesí nástupnictví) podle § 7 bod 4 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada hotových výdajů advokáta činila [částka] za uvedené 4 úkony po [částka] dle § 13 odst.4 advokátního tarifu a náhrada DPH v sazbě 21 % z odměn a náhrad advokáta, tj. 21 % z částky [částka], činila [částka].