6 C 103/2020-244 — Okresní soud v Břeclavi

1) Manželka [celé jméno manželky] podala dne [datum] prostřednictvím svého zástupce u soudu návrh na rozvod manželství s manželem [celé jméno manžela]. V návrhu je uvedeno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] na Městském úřadě v Kloboukách u Brna, na adrese: Klobouky u Brna 169. U obou účastníků se jedná o druhé manželství, z něhož se nenarodily žádné děti. Manželství bylo uzavřeno po dvouroční známosti z oboustranné citové náklonosti. Společnou domácnost vedli účastníci od roku 2012 v rodinném domě. Od roku 2016 začalo docházet k prvním závažnějším problémům v manželství z důvodu agresivního chování manžela. Tyto záchvaty vzteku provázené agresivním chováním a urážkami se postupem času stupňovaly jak co do intenzity jednotlivých incidentů, tak do jejich četnosti. Postupem času začalo docházet i k fyzickému napadání ze strany manžela. Vše vyvrcholilo incidentem 21. 9. 2019, kdy musela manželka opustit společnou domácnost a celou věc oznámila Policii ČR. Manžela několikrát manželka upozornila na skutečnost, že jeho agresivní chování vnímá jako těžké příkoří. Z důvodu nepřetržitého psychického stresu musela manželka vyhledat odbornou pomoc psychologa. Společnou domácnost opustila v září 2019, kdy po posledním incidentu manžela odešla bydlet ke své matce. Důvodem odchodu bylo manželovo opakované hrubé a bezcitné chování. Od odchodu ze společné domácnosti není s manželem v kontaktu, neboť tento neprojevil žádnou snahu či lítost. Příčinu rozvratu manželství vidí na straně manžela spočívající v jeho agresivním chování. Manželka ztratila zájem na obnovení manželství. Manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. 2) Při jednání před soudem uvedl manžel [celé jméno manžela], že nedošlo ani k agresivitě ani k fyzickému napadení manželky. Jeho chování dle něj bylo šetřeno jeho nadřízeným, přičemž z usnesení nebylo nic prokázáno. Uvedl, že mezi účastníky existovaly hádky, i to, že jeho reakce byla občas slovně ostřejší. K fyzickému napadení uvedl, že dostal pár facek, manželka si roztrhla tričko a vyhrožovala, že rozbije okno a řekne, že ji chtěl znásilnit. 3) Na to uvedl zástupce manželky, že u manželky se projevil syndrom týrané osoby. 4) Z vyjádření manžela ze dne 25. 11. 2020 vyplývá, že tento s rozvodem souhlasí, ale přičemž za stěžejní příčinu rozvratu manželství považuje rozhodnutí manželky partnerský vztah ukončit. Mezi účastníky se začaly objevovat drobné konflikty, kdy manželka se pokoušela opakovaně takové situace vyhrotit voláním policie. Policie se opakovaně věcí zabývala, když ji manželka ke konfliktu přivolala, přičemž ve všech případech policie dospěla k závěru, že se nejedná o domácí násilí, neboť konfliktní jednání bylo mezi osobami vzájemné. Policie označila výpovědi manželky jako nevěrohodné vzhledem k existenci rozporů a z výpovědí svědkyň [celé jméno svědkyně], sousedky manželů, a [jméno] [celé jméno svědkyně], dcery manželky, nevyplynuly žádné skutečnosti prokazující protiprávní jednání manžela. Policie posuzovala i vyjádření psychologa [anonymizováno] [celé jméno svědka], kdy policie dospěla k závěru, že příčinou psychických problémů manželky jsou pravděpodobné konflikty mezi rozvádějícími se manžely. 5) Z usnesení ředitele Městského ředitelství policie Brno ve věcech služebního poměru o jednání, které má znaky přestupku ze dne [datum] vyplývá, že je zastavováno řízení ve věcech služebního poměru, kdy manžel [celé jméno manžela] měl hlasitě a vulgárně 21. 9. 2019 slovně urážet svou manželku [celé jméno manželky], kterou měl fyzicky napadnout tím, že do ní měl hrubě strčit a ničit zařízení domu, v minulosti měl několikrát fyzicky napadnout tím, že jí měl dát facky nebo do ní strkat, čímž jí způsobil po těle podlitiny a dále jí v minulosti měl vyhrožovat zastřelením celé její rodiny. Podle závěrů spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému, tedy [celé jméno manžela], prokázáno. Již odůvodnění tohoto policejního usnesení obsahuje konstatování, že manželství je dlouhodobě disharmonické, což vyúsťuje v hádky různé intenzity, kdy v průběhu incidentu může dojít taktéž k natolik emocionálně vyhrocené situaci, že se strany vůči sobě dopustí vulgárního slovního nebo i dokonce drobného fyzického násilí. 6) Rovněž z odůvodnění usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Brno, ze dne [datum], pokud jde o trestní věc podezření ze spáchání zločinu týrané osoby žijící ve společném obydlí, kterého se měl dopustit [celé jméno manžela], vyplývá, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Proti tomuto usnesení GIBS byla podána stížnost, o kterém rozhodoval usnesením Krajský státní zástupce rozhodnutím ze dne [datum] a stížnost manželky [celé jméno manželky] v této záležitosti byla zamítnuta jako nedůvodná. 7) Ve věci byl vyslechnut jako svědek [celé jméno svědka], který uvedl, že je rodinný terapeut, má vystudovanou speciální pedagogiku s tím, že paní [celé jméno manželky] jej vyhledala, když měla problémy s manželem. Podle svědka se u paní [celé jméno manželky] jedná o chronickou poststresovou poruchu v důsledku domácího násilí. Svědek uvedl, že manželka má všechny symptomy, které způsobují chronickou poststresovou poruchu, přičemž syndrom týrané ženy má řadu forem a paní [celé jméno manželky] má posttraumatickou formu, což je nejtěžší forma syndromu. 8) Ke svědkovi [příjmení] [celé jméno svědka] se vyjádřil svým písemným stanoviskem zástupce manžela ve svém písemném podání ze dne [datum], kde uvedl, že na jeho výpověď by nemělo být hleděno jako na výpověď osoby oprávněné k podání odborného vyjádření, neboť svědek je osobou povolanou k odborným vyjádřením zejména v oblasti vývojové psychologie dětí. Podle manžela není svědek osobou vzdělanou v oblasti psychologie, jeho odborností je rodina. Nutno rozlišovat, jestli odbornost je směřována k osobám dospělým nebo dětem. Speciální pedagog není psycholog. 9) Svědkyně [celé jméno svědkyně] před soudem uvedla, že nikdy nebyla svědkem fyzického napadení manželky. Rovněž dcera manželky [jméno] [celé jméno svědkyně], která byla slyšena jako svědkyně, uvedla, že nějaký útok na matku nikdy neviděla. 10) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh manželky je důvodný. 11) Podle ust. § 384 odst. 1 a 2 zákona o zvláštních řízeních soudních, řízení je možné zahájit i na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. 12) Manžel se k návrhu při jednání před soudem připojil s tím, však rozporoval příčiny rozpadu manželství. 13) Oba účastníci shodně potvrdili, že se z manželství nenarodily žádné děti. Z předloženého oddacího listu má soud za prokázáno, že manželství bylo uzavřeno před Městským úřadem Klobouky u Brna dne [datum] v místě Klobouky u Brna č.p. 169, a rodného jméno manželky je„ [anonymizováno]“, rozvedená„ [příjmení]“. 14) Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití. 15) Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Manželství lze považovat za trvale rozvrácené a nefunkční, tedy pokud účastníci spolu alespoň šest měsíců nežijí a pokud manželství trvalo alespoň po dobu jednoho roku. 16) Obě tyto podmínky účastníků byly splněny, neboť pokud jde o společnou domácnost, účastníci spolu nežijí od září 2019, kdy ze společné domácnosti, jak vyplývá z návrhu, odešla manželka. Dále se soud musel zabývat příčinami a situací v manželství. 17) Soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť stejně jako manželka, tak i manžel shodně potvrdili, že nemají zájem a souhlasí s rozvodem manželství. Jiná situace byla, pokud jde o příčiny rozvratu manželství. Zde se stanoviska obou stran rozcházely, přičemž právní zástupce manželky vycházel z toho, že se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu, tedy že je zde syndrom týrané osoby ze strany manžela. Ani výše citované důkazy nebyly pro soud přesvědčivé v tom, že se o takovýto psychický stav jedná, neboť o napadení a týrání nehovořilo usnesení nadřízeného manžela, ani usnesení GIBS, ani stížnost, která byla proti usnesení GIBS Krajským státním zástupcem zamítnuta. Všechna výše citovaná rozhodnutí vychází z disharmonie manželství účastníků, situace vyúsťovaly v hádky různé intenzity a vznikaly mezi nimi emocionálně vyhrocené situace, které mohly mít podobu vulgárního a dokonce i drobného fyzického násilí. Vycházely z určité vzájemnosti v chování obou účastníků. Rovněž dle výše citované svědkyně [celé jméno svědkyně] a [příjmení] potvrdily, že nikdy neviděli, že by se manžel dopustil fyzickému násilí vůči manželce. 18) Vzhledem k tomu, že právní zástupce manž