6 C 282/2022-99 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce podal prostřednictvím svého zástupce dne 23. 12. 2021 u soudu žalobu, kterou se domáhal po žalované zaplatit jistinu ve výši 20.000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.405,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 477 Kč a smluvní pokutu ve výši 8.780 Kč. Z návrhu vyplývá, že dne 22. 11. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 17. 2. 2020, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. Na základě smlouvy o úvěru poskytla společnost [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž jak vyplývá ze smlouvy, zavázala se žalovaná vrátit částku 23.327 Kč spolu s příslušenstvím do 18. 3. 2020. Žalovaná úvěr čerpala bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas a vznikla tak povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021. Žalované byly rovněž zaslány upomínky, kdy výše úhrady za každou upomínku činí 50 Kč. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úvěru ve výši 327 Kč a neuhrazených upomínek ve výši 150 Kč, což celkem činí 477 Kč Poslední upomínka před podáním žaloby je datována 9. 11. 2021. Žalobce dopisem svého právního zástupce ze dne 7. 7. 2023 vzal částečně žalobu zpět, a to pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 477 Kč a smluvní pokutu ve výši 8.780 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je po jejím omezení důvodná. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce soudu doložil obě úvěrové smlouvy, byť pod jedním [číslo] kdy první je datována 22. 11. 2019, a druhá 17. 2. 2020, z nichž vyplývá, že byl poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč a 20.000 Kč, když v obou smlouvách jsou uvedena generália žalované. Dále byly soudu předloženy tři upomínky, z níž třetí je nazvána jako předžalobní výzva, kdy žalovaná je vyzývána k úhradě dluhu. Žalované tedy byly poskytnuty finanční prostředky, jak je uvedeno výše, a i když došlo k omezení nároku ze strany žalobce, má soud za to, že je důvodné, aby jistina, která byla žalované poskytnuta, tedy částka 20.000 Kč a k tomu příslušenství byla z její strany žalobci uhrazena. Soud proto žalovanou, jak je uvedeno ve výroku, k úhradě tohoto zavázal. Soud zároveň v části, v níž byla žaloba vzata zpět, řízení ve věci zastavil. Vzhledem k výsledku sporu má soud za to, že nárok na náhradu nákladů řízení nevznikl ani účastníku, který byl úspěšný, pokud jde o jistinu a příslušenství, ale ve zbytku, tedy především pokud jde o smluvní pokutu, nikoliv.