11 C 216/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne 16. 5. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem 16.233,52 Kč s příslušenstvím. Žalobce návrh odůvodnil tím, že dne 26. 9. 2018 právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřel se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 35.000 Kč. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % z čerpané částky, a to včetně úroků a poplatků. Z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek spočívajícím zejména s prodlením s hrazením minimální měsíční splátky žalovaným předchůdce žalobce smlouvu ke dni 1. 4. 2022 ukončil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 17.435,82 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 12.933,52 Kč, poplatků ve výši 3.300 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1.202,30 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, je dlužná jistina nadále úročena úrokem v aktuální výši 22,99 % ročně a dále úrokem z prodlení v zákonné výši. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 21. 11. 2022 postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 8. 12. 2022. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 25. 9. 2018 a Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání kreditní karty (spotřebitel) ze dne 26. 9. 2018 soud zjistil, že předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , poskytl žalovanému úvěr ke kreditní kartě ve výši 35.000 Kč s úrokem ve výši 22,99 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet minimálními splátkami ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Ve smlouvě je dále uveden výčet poplatků účtovaných v souvislosti s používáním kreditní karty. Z článku V. odst. 5. písm. c) ve spojení s odst. 6. písm. a) smlouvy vyplývá oprávnění předchůdce žalobce prohlásit dluh žalovaného za splatný, pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky vůči předchůdci žalobce.5. Z Výpisu ke kreditní kartě , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období od 25. 9. 2018 - 31. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 35.000 Kč.6. Z Výpisů ke kreditní kartě , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období od 1. 12. 2021 do 30. 4. 2022 soud zjistil, že úvěrový rámec byl snížen na částku 14.000 Kč, přičemž nejpozději v lednu 2022 se žalovaný dostal do prodlení se splácením částky 1.586,49 Kč a ke dni 31. 3. 2022 byl v prodlení s úhradou částky 3.784,45 Kč.7. Z Upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 4. 2022 soud zjistil, že předchůdce žalobce v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek, a to zejména z důvodu prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní, zesplatnil pohledávku z revolvingového úvěru a vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 17.435,82 Kč.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022 s Přílohou a ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 11. 2022 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo , hodnota, byla postoupena na žalobce, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.9. Z Výzvy k plnění ze dne 4. 4. 2023 s podacím archem soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky ve výši 21.881,93 Kč.10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.13. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému formou úvěrového rámce ve výši, který mohl žalovaný průběžně čerpat prostřednictvím kreditní karty s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem a poplatky, splácet minimálními měsíčními splátkami, což žalovaný řádně neučinil a zesplatněním úvěru mu vznikl vůči předchůdci žalobce dluh ve výši 16.235,52 Kč. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl v rozsahu celkové dlužné částky 16.233,52 Kč, kapitalizovaného úroku 1.202,30 Kč, úroku ve výši 22,99 % jdoucího z dlužné jistiny úvěru ode dne 2. 4. 2022 do 1. 7. 2022, a ode dne 2. 7. 2022 jdoucího z dlužné jistiny úvěru ve výši 11,75 % ročně, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 701,90 Kč a ode dne 23. 11. 2022 jdoucího z dlužné částky ve výši 11,75 % ročně, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením dluhu vůči žalobci.14. Soud výrokem II. zamítl požadavek žalobce na zaplacení smluvního úroku z úvěru ve výši 11,24 % ročně z dlužné jistiny úvěru ode dne 2. 7. 2022 do zaplacení, neboť podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru je žalobcem uplatněná výše 22,99 % ročně z dlužné částky po devadesátém dnu prodlení žalovaného se splácením úvěru v rozporu s právě citovaným zákonným ustanovením.15. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, neboť částečné zamítnutí žaloby se vztahuje toliko k části příslušenství, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.252 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.252 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).