11 C 223/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu , částka, příslušenstvím a smluvní pokutu , částka, . Ke svému návrhu uvedl, že se žalovaným uzavřel dne , datum, distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz Smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci s příslušenstvím ve sjednanému datu splatnosti. Úvěr byl žalovanému vyplacen z bankovního účtu žalobce dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení a dluží žalobci částku ve výši , částka, , z čehož jistina činí , částka, a poplatky , částka, . V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za prvních 90 dnů prodlení, tj. od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalobce při ověření úvěruschopnosti žalovaného vyšel z ověřené výše měsíčního příjmu žalovaného , částka, . Před podáním žaloby byla žalovanému dne , datum, odeslána předžalobní výzva.2. Žalovaný k věci uvedl jen tolik, že by chtěl splácení dluhu rozložit do splátek, nejlépe ve výši , částka, měsíčně.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným a z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne , datum, žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které měl žalovaný zaplatit žalobci ve formě jednorázové splátky ke dni , datum, v celkové výši , částka, . Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti FlexiFin, s.r.o. ze dne , datum, bylo k osobě žalovaného zjištěno, že žalobce při zkoumání bonity žalovaného ověřil jeho čistý měsíční příjem ve výši , částka, s tím, že výdajovou stránku stanovil v minimální výši , částka, s rezervou na výdaje , částka, . Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, ve lhůtě do tří dnů od doručení.5. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že předchůdce žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud nesdílí tvrzení žalobce, že před poskytnutím finančních prostředků provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Již ze shromážděných údajů o příjmech a výdajích žalovaného je zjevné, že žalovaný nemohl svému závazku ze smlouvy o úvěru dostát, když měl žalobci ve lhůtě do jednoho měsíce uhradit jednorázově částku , částka, , přičemž ověřená výše jeho měsíčního příjmu činila toliko , částka, . Soud má za to, že před poskytnutím úvěru nebyl žalobcem učiněn správný závěr o schopnosti žalovaného poskytnuté prostředky řádně a včas splatit.11. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což konstatoval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , datum, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.12. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaný má proto povinnost vrátit žalobci, co mu bylo poskytnuto, tj. částku , částka, a v důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž prodlení žalovaného mohlo nastat nejdříve dne , datum, . Ve zbytku soud žalobu zamítl.13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř, když vyhověl návrhu žalovaného na plnění ve splátkách, jejichž výši však s ohledem na celkový dluh určil na částku , částka, .14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po , částka, podle § 14b bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy , částka, (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy , částka, , dále 21 % DPH z částky , částka, ve výši , částka, a uhrazeným soudním poplatkem ve výši , částka, . Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila , částka, . Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 58 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci činí částku , částka, . Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).