ECLI: ECLI:CZ:OSBV:2024:8.C.172.2023.1 Datum: 2024-04-04 Předmět: o 43.554,67 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. null/null Sb.", "§ 87 z. č. null/null Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 ["postoupení pohledávky""neplatnost právního jednání""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 43.554,67 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. null/null Sb.", "§ 87 z. č. null/null Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. null/null Sb.", "§ 1970 z. č. nu)
Návrhem doručeným soudu dne 28. 3. 2023 se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 43.554,67 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .c. (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .c.) uzavřel dne 6. 6. 2020 se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy žalovaný načerpal úvěr v celkové výši 32.500 Kč, jehož splatnost byla sjednána na den 6. 11. 2022. Úvěr byl poskytnut bankovním převodem na účet žalovaného s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Přes upomínky, které žalovanému původní věřitel zaslal, žalovaný na dluh uhradil toliko 7.554 Kč. Dlužná částka ve výši 43.554,67 Kč sestává z jistiny 24.946,91 Kč, úroku 17.358,67 Kč a účelně vynaložených nákladů 1.249,09 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalobce k prověření úvěruschopnosti žalovaného uvedl, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází a dále, že původní věřitel úvěruschopnost žalovaného ověřil výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechávána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji, bez uvedení bližších konkrétních údajů. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění.Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.Z předložené úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne 6. 5. 2022 bylo zjištěno, že se předchůdce žalobce společnost (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, l, Anonymizováno, c.) zavázal poskytnou žalovanému spotřebitelský úvěr s limitem ve výši 25.000 Kč s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, který měl žalovaný splácet minimální měsíční splátkou ve výši 13 % z nesplaceného úvěru, nejméně však 1.000 Kč. Z Potvrzení o provedené platbě vystavených společností ThePay, s.r.o. byl prokázán převod finančních prostředků v celkové výši 32.500 Kč n účet žalovaného osmi převody v období od 6. 5. 2022 do 3. 8. 2022. Ze Smlouvy na opakovaném postupování pohledávek ze dne 27. 1. 2020 se seznamem postoupených pohledávek a z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 12. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobce. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 12. 2022 s Podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce téhož dne odeslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 55.024,67 Kč.Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne 6. 5. 2022 soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru.Podle § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobce ani přes výzvu soudu neuvedl žádná konkrétní skutková tvrzení, ani neoznačil důkazy, o konkrétních zjištěních k příjmovým a výdajovým poměrům žalovaného, z nichž by mohl být učiněn závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což konstatoval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaný má proto povinnost vrátit žalobci, co mu bylo poskytnuto. Žalovanému byla předchůdcem žalobce poskytnuta celková částka 32.500 Kč, na kterou žalovaný uhradil 7.554 Kč a je tedy povinen žalobci vydat částku 24.946 Kč. V důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž v prodlení se žalovaný ocitl až na základě výzvy žalobce ze dne 22. 12. 2022, tj. nejdříve dne 31. 12. 2022. Ve zbytku soud žalobu zamítl.Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce jen nepatrně vyšší, než činil jeho neúspěch, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.