8 C 256/2023 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne 28. 6. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkovou částku 464.768,68 Kč s příslušenstvím. Žalobce návrh odůvodnil tím, že dne 3. 8. 2020 právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 535.995 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5.967 Kč společně se sjednaným úrokem 5,90 % p.a., vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný svou povinnost poskytnutý úvěr řádně splácet neplnil a dostal se do prodlení. Protože žalovaný nereagoval na výzvy k zaplacení již splatných splátek úvěru, předchůdce žalobce dne 1. 2. 2023 prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu ve výši 460.721,46 Kč na jistině, 4.047,22 Kč na dlužných poplatcích, 6.720 Kč na dlužném smluvním úroku a 16.893,09 Kč na zákonném úroku z prodlení. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 5. 2023 přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a splatný úvěr nezaplatil. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací a ze Smlouvy o úvěru ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, že předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 535.995 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit 120 měsíčními splátkami ve výši 5.967 Kč a s pojištěním ve výši 387 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 21. 9. 2020. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 5,90 % ročně. Z článku 8. smlouvy o úvěru vyplývá oprávnění předchůdce žalobce prohlásit celý úvěr za splatný, jestliže se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než 2 splátek. Z Výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, soud zjistil, že úvěr v plné výši 535.995 Kč byl vyčerpán ve dnech 3. 8. 2020 až 6. 8. 2020. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celého úvěru ze dne 1. 2. 2023 soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného se splácením byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl předchůdcem žalobce vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 464.769 Kč. Výše dluhu ve struktuře uvedené výše žalobcem pak byla prokázána rovněž Výpisem z úvěrového účtu č. , hodnota, , ze kterého soud dále zjistil, že ke dni zesplatnění úvěru byl žalovaný v prodlení s úhradou čtyř měsíčních splátek. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 5. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla postoupena na žalobce, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 5. 5. 2023 s poštovním podacím archem soud zjistil, že ještě před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky z úvěru v aktuální výši 514.813,27 Kč.Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 535.995 Kč s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně se sjednaným úrokem a poplatky zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek, což žalovaný řádně neučinil, v důsledku čehož mu vznikl dluh vůči žalobci, jehož výše je ke dni 1. 2. 2023 vyčíslena částkou 464.768,68 Kč na jistině, 6.720 Kč na úroku a 16.893,09 Kč na úroku z prodlení. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužné částky žalobci společně se sjednaným úrokem a rovněž s úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením dluhu vůči žalobci.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 10.180 Kč podle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 30.540 Kč, náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby), dále 21 % DPH z částky 31.440 Kč ve výši 6.602,40 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 18.591 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 56.633,40 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).