9 C 130/2023 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je držitelem licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese , adresa, po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne , datum, zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Při sepsání zápisu o provedené kontrole byl žalovaný přítomen a zápis podepsal. Dlužnou částku co do důvodu i výše uznal a zavázal se ji uhradit. Žalobkyně za použití právních předpisů provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a tuto částku ve výši , částka, žalovanému vyúčtovala. Žalovaný ani přes písemnou upomínku žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně kromě dlužné částky požaduje také úrok z prodlení od prvního dne prodlení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.Z listinných důkazů předložených žalobkyní, ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne , datum, bylo pracovníky žalobkyně zjištěno, že na odběrném místě na adrese , adresa, , dochází ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektrické energie tím, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá, ačkoliv došlo k ukončení smluvního vztahu s obchodníkem. Smlouva byla ukončena , datum, se stavem měřidla VT 40.972 kWh, při demontáži dne , datum, činil stav měřidla VT 46.276 kWh.Ze Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a Stanovení výše oprávněných nákladů bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu v období od , datum, do , datum, , když spotřeboval celkem , hodnota, kWh elektřiny, a způsobil tak žalobkyni škodu ve výši , částka, bez daně z přidané hodnoty. Dále žalobkyni vznikly oprávněné náklady v souvislosti s činnostmi spojenými s nápravou závadného stavu ve výši , částka, bez daně z přidané hodnoty.Z Faktury (daňového dokladu) č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za neoprávněný odběr za období od , datum, do , datum, částku ve výši , částka, a DPH ve výši , částka, , tj. po zaokrouhlení celkovou částku , částka, , splatnou dne , datum, .Z listiny nadepsané Uznání dluhu a dohoda o náhradě škody soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne , datum, . Touto listinou dlužník uznal dluh ve výši , částka, + DPH co do důvodu i jeho výše a zavázal se dluh zaplatit na účet věřitele v termínu stanoveném jako termín splatnosti na faktuře, kterou za způsobenou škodu věřitel vystaví a dlužníkovi zašle na korespondenční adresu. Zaplacením se rozumí připsání dlužné částky na účet věřitele s uvedením správného variabilního symbolu.Z Výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, a upozornila jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou.Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a), písm. b), zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odstavce 3 téhož ustanovení je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.Podle ustanovení § 16 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně jakožto distributor elektřiny zjistila, že žalovaný na shora uvedeném odběrném místě neoprávněně odebíral elektřinu tím způsobem, že po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem bylo odběrné místo pod napětím a žalovaný elektřinu odebíral, čímž naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny v elektrizační soustavě ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a podle odstavce 3 téhož ustanovení je povinen nahradit žalobkyni vzniklou škodu v penězích a také její nezbytně nutné náklady. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny shora uvedenou fakturou v celkové výši , částka, . Žalovaný fakturu ve lhůtě její splatnosti nezaplatil a nijak nereagoval ani na následné výzvy žalobkyně. Dluh za neoprávněný odběr ve výši , částka, co do důvodu i jeho výše dne , datum, uznal a zavázal se jej žalobkyni uhradit. Nezaplacením faktury řádně a včas se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni kromě částky , částka, za neoprávněný odběr elektřiny, vznikl také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky od následujícího dne po splatnosti pohledávky, tj. od , datum, do zaplacení, neboť pohledávka se stala splatnou ke dni , datum, , a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady žalobkyně sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 OSŘ a podle § 89a exekučního řádu za dva úkony po , částka, spočívající v podání návrhu ve věci samé a sepsání výzvy k plnění a z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem , částka, .