23 C 321/2020-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně jako právní nástupkyně provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], dále jen„ dopravní podnik“) se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl pracovníkem přepravní kontroly dopravního podniku v měsíci červenec až říjen 2017 přistižen celkem ve 13 případech v prostředku hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu. Pohledávky později dopravní podnik postoupil žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 4. Ze zápisů o přepravní kontrole má soud za prokázané, že žalovaný cestoval bez jízdního dokladu dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo]. 5. Základní jízdné v městské hromadné dopravě v [obec] činilo v dané době [částka], přirážka k jízdnému pro případ přistižení bez platného jízdního dokladu činila [částka] (zjištěno z tarifu dopravce; tyto skutečnosti jsou soudu známy i z jeho úřední činnosti). 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedl dopravní podnik pohledávky za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dopisem ze dne [datum] (zjištěno z uvedené výzvy). 7. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě zcela vyhověl. Nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému vyplývá z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), z § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (autobus MHD má povahu silniční dopravy), z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (trolejbus MHD má povahu drážní dopravy) a tarifu dopravce. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny zástupce za 3 úkony právní služby do podání návrhu po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a za 1 úkon po podání návrhu ve výši [částka] (účast na jednání) podle § 14b odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po [částka] a 1 režijního paušálu po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a b) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 o.s.ř.