14 C 4/2021-31 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou z nadepsaného soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s příslušenstvím, která představuje smluvní pokutu za nevrácení technického zařízení (set top boxu) po skončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] která byla uzavřena mezi žalovaným a žalobkyní (jednající pod [právnická osoba] [anonymizováno]) dne [datum]. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ze kterého se žalobkyně omluvila. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu předvolání k nařízenému jednání bylo řádně doručeno. Soud proto věc projednal bez účasti žalobkyně i žalovaného. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně (jednající pod [právnická osoba] s.r.o.) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytoval služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do ukončení smlouvy dne [datum]. Podle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [příjmení] [jméno] měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení (set top box), sériové číslo [anonymizováno], které od žalobkyně převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Pro případ nevrácení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce k vrácení technického zařízení a zaplacení pokuty za jeho nevrácení, žalovaný však do dne podání žaloby ničeho neplnil 6. Soud nárok žalobkyně posoudil jako smluvní pokutu dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když žalovaný ani k výzvě žalobkyně nevrátil žalobkyni pronajaté technické zařízení a smluvní pokuta byla pro uvedený případ sjednána ve smlouvě uzavřené mezi stranami. Ohledně úroku z prodlení pak bylo vzhledem k prodlení žalovaného rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by poskytnuté technické zařízení vrátil či uhradil smluvní pokutu, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to včetně úroku z prodlení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto na základě § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve spojení s § 14b odst. 1 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč úkon právní služby, tj. 600 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 ve spojení s § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně, a zaplaceného soudního poplatku (1 000 Kč). Celkem tedy bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.