15 C 91/2022-19 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 877,83 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 25. 4. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. V souladu s těmito závazky dodal žalobce žalovanému v období od 28. 1. 2020 do 2. 2. 2021 elektřinu za cenu 3 099,26 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 8. 2. 2021, splatnou dne 22. 2. 2021. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil. Dále v souladu s těmito závazky dodal žalobce žalovanému v období od 3. 2. 2021 do 13. 5. 2021 elektřinu za cenu 778,57 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 25. 5. 2021, splatnou dne 8. 6. 2021. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil. Dne 3. 12. 2021 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě. Žalovaný nereagoval. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Účastníci byli vyzváni, aby soudu ve stanovené lhůtě sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají žádné námitky. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, když citované usnesení nabylo právní moci dne 2. 3. 2022. 3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to podacího lístku, předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 3. 12. 2021, z citovaných faktur, ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 25. 4. 2016, vzal soud za prokázaná skutková tvrzení, na základě kterých má soud za prokázané, že žalobce dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], která byla vyúčtována citovanými fakturami. Žalovaný nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazy, o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybnil listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 4. Nárok žalobce vychází z ust. § 2079 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970, když výše zákonného úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, t.j. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobce advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Návrh splňuje podmínky předpokládaného ust. § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, např. řízení vedené u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka] Náklady právního zastoupení pak tvoří odměna za 3 úkony právní služby (převzetí, podání žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za 1 úkon, což činí 600 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, což činí 300 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem náklady žalobce představují částku 1 489 Kč.