21 C 43/2023-37 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Manžel se domáhal, aby soud rozvedl manželství, které s manželkou uzavřeli dne [datum]. Manželé jsou rodiči zletilé dcery [anonymizováno] (narozené [rok]) a do společné péče jim byla svěřena [jméno] [příjmení]. Manželé měli rozdílné názory týkající se vedení společné domácnosti a (především) péče o [jméno], které vedly k citovému odcizení. Manželé nevedou společnou domácnost. Manželka totiž [datum] odjela na [země], aby se starala o [anonymizováno] otce. Následně však přerušila s manželem jakýkoliv kontakt. Manžel při návštěvě [příjmení] od dcery [anonymizováno] (žije v [anonymizováno]) zjistil, že manželka žije s jiným partnerem a nechce se vrátit. 2. Manželka (prostřednictvím opatrovníka, viz usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) žádné námitky proti návrhu nevznesla. 3. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [obec]. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] ([datum narození]) byla svěřena na dobu po rozvodu manželství do pěstounské péče manžela. Zjistil i podrobnosti o úpravě vzájemných práv a povinností. Současně z rozsudku plyne, že manžel navštívil [země] od [datum] dvakrát, poprvé se mu podařilo manželku vyhledat, podruhé již nikoli. Od dcery [anonymizováno] se dozvěděl, že žije s jiným partnerem a nechce se vrátit. Neví, kde se zdržuje. 5. Z výslechu manžela soud zjistil, že poté, co zemřela jeho dobrá známá, byla jemu a manželce svěřena do společné péče její dcera, [jméno] [příjmení]. Měli v úmyslu ji [anonymizováno]. Zpětně viděno, se již v té době rozcházeli v názorech ohledně péče o ni. Domnívá se, že v tom mohlo hrát roli i to, že manželka nenesla dobře, že mezi [anonymizováno] a [jméno] nedělal rozdíly. V létě [rok] manželka odjela na [země]. Dvakrát se jí pokoušel osobně kontaktovat, podruhé se pouze od dcery [anonymizováno] dozvěděl, že žije s jiným partnerem a nechce se vrátit. Manželství je tak jen formální, neexistuje, chce jej uzavřít. 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku: Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu <i>a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo</i> <i>b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> 8. Podle § 755 odst. 3 občanského zákoníku: Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Podle § 964 odst. 2 občanského zákoníku: Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství společných pěstounů, toto manželství nerozvede, dokud nebudou upraveny povinnosti a práva pěstounů pro dobu po rozvodu. Rozvodem manželství společná pěstounská péče manželů zaniká. 10. Podle § 756 občanského zákoníku: Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby manželství bylo rozvedeno. Soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Současně soud neshledal, že by v projednávaném případě existovaly zákonné důvody pro nerozvedení manželství. 12. Manželství přestalo plnit svou funkci, došlo k jeho rozpadu a je pouze formální. O hloubce, trvalosti a nenapravitelnosti rozvratu svědčí to, že se manželka v létě [rok] vrátila na [země] a s manželem přerušila jakýkoli kontakt, žije s jiným partnerem a nechce se vrátit. Manželovi není známo, kde se zdržuje. 13. Manžel vylíčil příčiny rozvratu manželství. V důsledku rozdílnosti názorů především ohledně péče o [jméno] [příjmení] (která byla manželům svěřena do společné péče), docházelo k neshodám a manželství přestávalo fungovat. To vyústilo v to, že manželka přerušila s manželem po návratu na [země] v létě [rok] jakýkoli kontakt, žije s jiným partnerem a nechce se vrátit (za ním ani [jméno]). Byť k rozvratu manželství mohli zpočátku přispět oba manželé, stěžejním důvodem jeho rozpadu byl odjezd manželky na [země] v létě [rok] a její rozhodnutí přerušit s manželem (i [jméno]) jakékoli kontakty a nevrátit se zpět (na [země] začala vést nový život s novým partnerem). Soud proto dospěl k závěru, že se na rozvratu manželství podílela v převážné míře manželka. 14. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních („z. ř. s.“). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pro úplnost soud dodává, že náklady související s ustanovením opatrovníka manželce a tlumočnice manželovi hradí stát (§ 23 z. ř. s. ve spojení s § 141 odst. 2 a § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).