30 C 288/2023-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 23 235 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a to ohledně vozidel [registrační značka] a [registrační značka]. 2. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 850 – 2 500 cm3, [registrační značka], ke kterému nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo evidováno jako provozované. Dále bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 850 – 2 500 cm3, [registrační značka], ke kterému nebylo v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků ve výši 950 Kč, 8 490 Kč, 4 300 Kč a 9 465 Kč. Dále žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 4x 300 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě. 3. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. v příslušném znění vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 4. Podle § 1 odst. 2 stejného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a do doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Žalobkyně je podle zákona č. 168/1999 Sb. právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je evidován jako vlastník nebo provozovatel předmětných vozidel, ke kterým nebylo v níže uvedených obdobích sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač byla vozidla evidována jako provozovaná. Žalovanému tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 65 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., což za 10 nepojištěných dní představuje částku 650 Kč, za 126 nepojištěných dní částku 8 190 Kč, za 62 nepojištěných dní částku 4 030 Kč a za 141 nepojištěných dní částku 9 165 Kč. Dále žalovanému vznikla ze zákona povinnost uhradit 4x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 23 235 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou jednotlivých částek do prodlení, domáhá se žalobkyně oprávněně i úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých dlužných částek až do zaplacení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 930 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 252 Kč. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.