17 C 128/2024-98 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalované zaplacení částky 17 258,21 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 20. 9. 2017 uzavřena Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, – kreditní karty pro soukromou klientelu (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr a v souvislosti s tím rovněž založit kartový účet, jehož prostřednictvím bude úvěr podle požadavku a pokynu žalované čerpán, a vydat kreditní kartu. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a to mimo jiné na základě informací poskytnutých žalovanou v žádosti ke kartě a kartovému účtu. Žalobkyně v tomto směru porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalované s jejími měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Žalobkyně při schvalování úvěru v rámci interního systému zohlednila všechny interní i externí závazky žalované a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků Solus, nebankovní registr klientských informací CBCB. Z těchto registrů nevyplývaly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalované úvěr neposkytla. Po uzavření Smlouvy žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky až do výše celkového úvěrového limitu ve výši 16 000 Kč. Vzhledem k opakovanému porušování Smlouvy žalovanou, zejména z důvodu včasného nesplácení splátek a překročení celkového úvěrového limitu, žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti. Jelikož i přes výzvy nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na kartovém účtu žalované, žalobkyně prohlásila úvěr žalované za okamžitě splatný a převedla pohledávku z kartového účtu za žalovanou na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.3. Žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 3. 6. 2024 k tomu uvedla, že se žalovanou uzavřela Smlouvu o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty Kredit + Visa Electron dne 4. 8. 2004 prostřednictvím pobočkové sítě a tato Smlouva byla následně prodloužena, respektive změněna pouze co do úpravy podmínek kreditní karty, nikoliv však podmínek úvěrové Smlouvy samotné, a to smlouvou ze dne 20. 9. 2017. Smlouva ze dne 20. 9. 2017 tak nebyla novou smlouvou, jednalo se jen o prodloužení a změnu dílčích podmínek původní Smlouvy. Nedošlo ke změně limitu úvěru ani podmínek jeho čerpání. Žalovaná v žádosti uvedla svůj příjem ve výši 10 353 Kč, což pracovník žalobkyně zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalované vedený u žalobkyně. Žalovaná v žádosti uvedla své výdaje ve výši 2 603 Kč, dále že nevyživuje žádné osoby a bydlí u rodičů.4. Soud ve věci nařídil jednání na 13. 8. 2024, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kdy žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, přestože jí předvolání k jednání spolu se žalobou byly doručeny náhradním způsobem uložením na poště 21. 7. 2024. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní, které nebyly ze strany žalované nikterak zpochybněny.5. Soud ve věci provedl důkaz listinami, ze kterých zjistil následující skutečnosti.6. Ze Smlouvy o kartovém úvěrovém účtu ze dne 16. 9. 2010 (č.l. 21 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala zřídit pro žalovanou kartový účet a poskytovat žalované úvěr ke kartovému účtu s limitem 16 000 Kč. Z žádosti o zřízení/změnu kartového účtu a karty vyplývají základní údaje o žalované. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 16. 9. 2010 vyplývá, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastním bytě a je v domácnosti s příjmem 7 600 Kč.7. Ze Smlouvy o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty Kredit + VISA Electron ze dne 4. 8. 2004 (č.l. 26 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 16 000 Kč. Ze Žádosti o poskytnutí kontokorentní karty ze dne 26. 7. 2004 soud zjistil, že žalovaná ke své osobě uvedla, že je svobodná, je zaměstnána, bydlí u rodičů, měsíční příjem činí 10 353 Kč.8. Ze Smlouvy o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) ze dne 20. 9. 2017 soud zjistil, že vzhledem k tomu, že strany spolu již v minulosti uzavřely smluvní ujednání týkající se produktu Chytrá karta ČS, je nová smlouva uzavírána za účelem dosavadní úvěrový vztah znovu smluvně upravit. Výše úvěrového limitu byla sjednána na částku 16 000 Kč.9. Z výpisu z kartového účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty pravidelně splácela až do února roku 2022. V měsíci březnu roku 2022 žalovaná splátku nezaplatila, následně pak platila až do září 2022, nezaplatila v říjnu roku 2022, následně zaplatila splátky v listopadu a v prosinci roku 2022, poslední splátku pak uhradila v měsíci březnu roku 2023. Počínaje měsícem duben 2023 žalovaná neuhradila žádnou splátku.10. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla již v roce 2004 uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru prostřednictvím kreditní karty. Úvěrový vztah mezi účastníky byl následně aktualizován v roce 2010 a následně pak v roce 2017, přičemž úvěrový limit 16 000 Kč zůstal nezměněn. Žalovaná platila pravidelně úvěrové splátky se dvěma drobnými zaváháními v podstatě až do konce roku 2022. Následně v březnu roku 2023 uhradila částku 2 867 Kč, kterou zřejmě uhradila více dlužných splátek najednou, od měsíce dubna 2023 neplatila splátky žádné. Z údajů, které měla žalobkyně od žalované k dispozici, žalobkyni vycházela dostatečná schopnost žalované úvěr splácet.11. Dlužnou částku představuje nezaplacená jistina ve výši 12 802,63 Kč, dlužné poplatky představují částku 4 150 Kč. Dlužný úrok představuje v kapitalizované výši částku 2 346,80 Kč.12. Žalovaná soudu nenabídla žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno, nebo že by výše vymáhané pohledávky neodpovídala skutečnosti.13. S ohledem na poměrně dlouhou úvěrovou historii žalované datující se od roku 2004 měla žalobkyně dostatečný přehled o příjmech žalované a jejích platbách. Neměla proto důvod pochybovat o tom, že i aktualizovaný závazek z roku 2017 žalovaná dodrží, což se ostatně dělo až do konce roku 2022.14. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2395 a následujících o.z. jako nárok ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně umožnila žalované čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty, povinností žalované bylo vyčerpanou jistinu vrátit a zaplatit z vyčerpaných peněžních prostředků úroky a související poplatky. Žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky žalované poskytla, ze strany žalované nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na vymáhanou pohledávku cokoliv zaplatila. Soud proto žalobu považoval za důvodnou a žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.15. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč, kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři paušální náhrady hotových výdajů pod 100 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH.