30 C 146/2024-33 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 850 EUR s příslušenstvím, která představuje dluh ze smluv o přepravě věcí ze dne 29. 5. 2023 a 28. 6. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nedostavila se ani k soudnímu jednání, ke kterému byla řádně předvolána, takže bylo jednáno v její nepřítomnosti.3. Ze smlouvy o přepravě věci ze dne , datum, . přepravy , Anonymizováno, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala pro žalovanou přepravit zboží z místa nakládky: , jméno FO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , Anonymizováno, do místa vykládky: , jméno FO, , se sídlem , adresa, , a to za částku 400 EUR bez DPH.4. Z dodacího listu č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně přepravu zboží provedla.5. Z faktury č. , tel. číslo, ze dne 18. 6. 2023 splatné dne 2. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala cenu 400 EUR za provedenou přepravu.6. Ze smlouvy o přepravě věcí ze dne 28. 6. 2023 č. přepravy , Anonymizováno, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala přepravit pro žalovanou zboží ze stejného místa nakládky do stejného místa vykládky za sjednanou cenu ve výši 450 EUR bez DPH.7. Z dodacího listu č. , hodnota, ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně přepravu zboží provedla.8. Z faktury č. , tel. číslo, ze dne 13. 7. 2023 splatné dne 27. 08. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované provedenou přepravu částkou 450 EUR.9. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou dne 6. 3. 2024 vyzvala před podáním žaloby k úhradě předmětného dluhu.10. Žalobkyně je polskou právnickou osobou, když Polsko je členem Evropské unie, takže bylo postupováno při určování mezinárodní příslušnosti soudu podle čl. 4 nařízení EU č. 1215/2012 Sb., když rozhodným právem je právo české podle místa doručení, a to na základě čl. 5 odst. 1 nařízení EU č. 593/2008.11. Podle § 2555 o.z. smlouvou o přepravě věcí se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o přepravě věcí a své povinnosti z nich si splnila, když dohodnuté zboží přepravila do sjednaného místa, což je potvrzeno dodacími listy. Žalovaná však nesplnila své povinnosti ze smluv, když neuhradila přepravné. Žalobkyně se tak oprávněně domáhá zaplacení dlužných částek ve výši 400 EUR a 450 EUR.15. Vzhledem k prodlení žalované se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti faktur.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalované, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 069 Kč, odměna advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) po 1 980 Kč, hotové výdaje podle § 13 téže vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč a DPH podle § 137 o.s.ř. ve výši 1 436, 40 Kč.17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.