30 C 208/2024-27 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 47 320,44 Kč s příslušenstvím, která představuje postoupený dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne 10. 11. 2021 se společností , právnická osoba, ,2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k soudnímu jednání, ke kterému byl řádně a včas předvolán, takže bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 10. 11. 2021 bylo zjištěno, že jí uzavřela společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s žalovaným, když jejím předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit částku ve výši 36 303 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,02 % ročně, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradil v hotovosti v 78týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 5. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední uhradil dne 29. 8. 2022. Ke dni 31. 12. 2022 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 25 542,33 Kč a dlužný poplatek částku 24 300,67 Kč. Poté bylo ještě žalovaným částečně hrazeno částkou 1 000 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do pokusu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 17 460 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno podle dopisu s dokladem o odeslání.5. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o.z. dlužník, když svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 86 odst. 1 o.z. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 122 odst. 4 téhož zákona o dluhu ze spotřebitelského úvěru, z jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dní, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.11. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba částečně důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a své povinnosti z ní si splnil, když žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný však nesplnil své povinnosti ze smlouvy úvěr pravidelně splácet částkou 851 Kč týdně. Ke dni 31. 12. 2022 tak činila dlužná jistina částku 25 542,33 Kč a dlužný poplatek částku 24 300,67 Kč. Poté žalovaný uhradil již pouze částku 1 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni ve smyslu § 1879 o.z., když tato se tak stala novou věřitelkou žalovaného a je ve věci aktivně legitimována. Žalobkyně se tedy oprávněně domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 47 320,44 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 25 277,86 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 22 042,58 Kč. Částku 2 795,93 Kč představuje úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 25 277,86 Kč od 8. 1. 2023 do 27. 9. 2023. Žalobkyně se oprávněně domáhá i dalšího úroku z prodlení v zákonné výši z částky 25 277,86 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Pokud jde o úrok, má žalobkyně podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. nárok na úrok po 90 dnech pouze ve výši 15 %, a proto byla žaloba ohledně úroku z prodlení ve výši 7,02 % ročně z částky 25 277, 86 Kč od 11.8.2023 do zaplacení zamítnuta.12. Soud vycházel ze závěru, že před poskytnutím smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného k předmětnému úvěru, když právním předchůdcem žalobkyně bylo zjištěno a ověřeno (dvěma výpisy z účtu), že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako pokladní – specialista ve společnosti , jméno FO, , , Anonymizováno, , s měsíčním příjmem 17 583 Kč, což je dlouhodobý a jistý zdroj dostatečných finančních prostředků na úhradu dohodnuté výše splátek, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, když zároveň na něho není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný je mladý práceschopný člověk, nesvázaný povinnostmi s manželstvím či vyživovací povinností, má minimální náklady s bydlením, když bydlí s rodiči. Za takových okolností byl žalovaný schopen splácet částku 851 Kč týdně, když mu zbýval dostatek finančních prostředků na bydlení a běžné výdaje.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého byla skoro plně úspěšné žalobkyni (neúspěch byl nepatrný v poměru k předmětu řízení) přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 894 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 500 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 378 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon doplnění žaloby 13. 7. 2024, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být již součástí žaloby, což je právnímu zástupci žalobkyně známo, když opakovaně je v obdobných věcech poučován ohledně doplnění skutečností týkajících se prověření úvěruschopnosti žalovaného, tento však toto nereflektuje a stále si zjednodušuje obsah podávaných žalob.14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.