30 C 356/2024-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 310 Kč s příslušenstvím, která přestavuje příspěvek a poplatek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a to ohledně vozidla RZ: , SPZ, v období 13. 6. 2023 – 13. 11. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil.3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník, popř. provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 850 – 2 500 cm3, RZ: , SPZ, , ke kterému nebylo v období od 13. 6. 2023 do 13. 11. 2023 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 10 010 Kč a poplatku ve výši 300 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě.4. Rozhodnuto bylo podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z.5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je podle zákona č. 168/1999 Sb. právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako vlastník, popř. provozovatel předmětného automobilu, ke kterému nebylo ve výše uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť bylo evidováno jako provozované. Žalovanému tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 65 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., což za 154 nepojištěných dní představuje celkem částku 10 010 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 310 Kč.6. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou příspěvku se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 27. 3. 2024 do zaplacení.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a DPH podle § 137 o.s.ř. ve výši 252 Kč.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.