12 C 2/2025-63 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení představující smluvní pokutu plynoucí ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní jako zapůjčitelem, společností , právnická osoba, jako vydlužitelem a žalovaným jako spoludlužníkem dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že jelikož žalovaný neplnil závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, žalobkyně vyplnila žalovaným avalovanou směnku, a to na směnečnou sumu ve výši 803 344 Kč, z toho částka 124 423,10 Kč představovala smluvní pokutu dle čl 8.7 smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce. Částka 803 344 Kč byla žalobkyni přiznána rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, a to včetně částky 124 423,10 Kč představující smluvní pokutu. Nároku na smluvní pokutu tak bylo již v minulosti vyhověno v plném rozsahu, proto žalobkyně požadovala přiznání dalšího nároku na smluvní pokutu.2. Žalovaný k podané žalobě sdělil, že se domnívá, že žalovaná smluvní pokuta již přesahuje limit, který by po žalovaném žalobkyně měla požadovat, když samotná výše úvěru byla 200 000 Kč. Žalovanému se zdá požadovat znovu částku odpovídající jistině nemorální, obzvláště za situace, kdy žalovaný není schopen splácet ani původní dluh. Dále žalovaný sdělil, že žije ze sociální dávek v Německu, byl v České republice zbaven rodného čísla, tudíž zde nemůže vykonávat žádnou činnost a insolvenční řízení nemůže zahájit z důvodu toho, že páchal majetkovou trestnou činnost. Z tohoto důvodu navrhl moderaci smluvní pokuty soudem.3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:4. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, se sjednanou výší zápůjčky 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 359 620 Kč, tedy celkem částku 559 620 Kč. Součástí smlouvy o zápůjčce byla i smluvní ujednání, v jejichž čl. 8.7 je uvedeno, že v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky (dle čl. 8.4 smluvních ujednání) ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká dlužníku povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení dlužníka s úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Jednalo se o podnikatelský úvěr, kdy vydlužitelem byla společnost , právnická osoba, , jejímž jednatelem byl žalovaný a současně byl žalovaný spoludlužníkem uvedené společnosti. (Zjištěno ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, vč. smluvních ujednání). Z rozsudků Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , má soud za prokázané, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 803 334 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalovaný žije v Německu, v městském bytě, pobírá dávky ve výši necelých 500 euro měsíčně. Práci si aktivně hledá, avšak bezúspěšně. Hodnotnější majetek nevlastní a jsou na něj vedeny exekuce v řádech milionů korun. Když se mu měsíčně podaří něco ušetřit, snaží se splácet své dluhy, ale jeho finanční situace je špatná. Co se týče způsobu uzavření smlouvy, přestože nebyla smlouva uzavřena pod nátlakem, ze strany poskytovatele úvěru nebylo žalovanému nic sděleno, na existenci smluvní pokuty ve smluvních ujednáních nebyl výslovně upozorněn. (Zjištěno z účastnické výpovědi žalovaného.) Žalovanému před podáním žaloby byla zaslána předžalobní výzva (zjištěno z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).5. Dle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.6. V dané věci se soud k návrhu žalovaného zabýval nejprve tím, zda je konkrétní nárok na smluvní pokutu přiměřený.7. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/22022, přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 ObčZ se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.8. Soud dospěl k závěru, že při poskytnutí úvěru žalobkyní měla smluvní pokuta funkci především preventivní, jejímž účelem bylo vytvořit na dlužníka dodatečný nátlak, aby své smluvní povinnosti splnil a pokud se tak nestane, nastupuje i sankční funkce smluvní pokuty, která má za cíl dlužníka za porušení smluvní povinnosti „potrestat“. V daném případě nelze uzavřít, že by zde měla mít smluvní pokuta povahu náhrady škody, která by vznikla žalobkyni. Předmětem činnosti žalobkyně je poskytování úvěrů, které poskytuje s vysokým úrokem, který slouží i případnému pokrytí vzniklé škody (tedy toho, co žalobkyně dlužníkům poskytne). Soud dále přihlédl k tomu, že žalovaný je ve špatné finanční situaci a nemá prostředky na splácení dalších dluhů. Soud má za to, že aktuální funkce smluvní pokuty je již jen sankčního charakteru a jako taková by se neměla stát pro žalovaného likvidační. Soud samozřejmě přihlédl i k tomu, že žalobkyně má pravomocný vykonatelný titul (tedy rozsudek Krajského soudu v , adresa, ) na částku 803 334 Kč, tedy na více než čtyřnásobek poskytnuté jistiny. Zároveň je v této částce i přiznaná smluvní pokuta ve výši 124 423,10 Kč. Účelu smluvní pokuty tak již bylo dle přesvědčení soudu dosaženo a další požadování smluvní pokuty žalobkyní je již v rozporu s dobrými mravy. Z výše uvedených zjištění pak došel k též závěru, že zde nemůže být dotčen oprávněný zájem věřitele, pokud mu nebude přiznán další nárok na smluvní pokutu, a proto soud v souladu s § 2051 o.z. moderoval smluvní pokutu do výše již přiznaných 124 423,10 Kč a nový požadavek na smluvní pokutu ve výši dalších 200 000 Kč zamítl.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy procesně úspěšným účastníkem byl žalovaný. Náklady řízení žalovaného přitom představuje dle § 151 odst. 3 o.s.ř, paušální náhrada za 3 úkony (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, a příprava na toto jednání) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy celkem 900 Kč.