30 C 343/2025-15 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí celkem částku 10 870 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a pro období od 1. 4. 2024 v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., a to ohledně vozidla RZ: , SPZ, v období 8. 3. 2024 – 3. 1. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nereagovala ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasila.3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná byla evidována jako vlastník, popř. provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motor 1 000 – 1 350 cm³, RZ: , SPZ, , ke kterému nebylo v období od 8. 3. 2024 do 3. 1. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku ve výši 10 570 Kč a poplatku ve výši 300 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani k předžalobní výzvě.4. Rozhodnuto bylo podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., respektive podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z.5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je podle zákona č. 168/1999 Sb., respektive zákona č. 30/2024 Sb. právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla evidována jako vlastník, respektive provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalované tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 35 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., respektive § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky ministerstva financí č. 69/2024 Sb., což za 302 nepojištěných dní představuje částku 10 570 Kč. Dále žalované vznikla povinnost uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 6 vyhl. č. 69/2024 Sb. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by jí výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradila, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 870 Kč.6. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou příspěvku se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 14. 5. 2025 až do zaplacení.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalované, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a DPH podle § 137 o.s.ř. ve výši 315 Kč.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.