9 C 34/2025-70 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou ze 17. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, který bude žalovanému uloženo zaplatit jí 199 756,85 Kč s úrokem a úrokem z prodlení z titulu nezaplacené pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené účastníky 27. 7. 2022 s úvěrovým rámcem 200 000 Kč, dle které žalovaný načerpal celkem 231 660 Kč. Úvěr se zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,06 % z úvěrového rámce. Žalovaný porušil závazek úvěr splácet řádně a včas, žalobkyně proto úvěr k 13. 11. 2024 zesplatnila. Žalovaný na úvěr uhradil 142 459 Kč. Z celkového dluhu 199 756,85 Kč činí neuhrazená jistina 196 556,85 Kč, 1 200 Kč dohodnuté náklady na vymáhání (300 Kč za měsíc vymáhání) a 2 000 Kč smluvní pokuta (4x 500 Kč za prodlení s úhradou splátek).2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ani se nedostavil k soudnímu jednání ve věci.3. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla 27. 7. 2022 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, roční úrokovou sazbou 27,9 % a měsíční splátkou 1 531 Kč. Pro případ nesplácení úvěru bylo sjednáno hrazení nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta 500 Kč za prodlení se zaplacením splátky úvěru. (uvedená smlouva o úvěru, úvěrové podmínky) Následnými dodatky došlo k navýšení úvěrového rámce, a to dodatky z 11. 8. 2022 na 80 000 Kč s měsíční splátkou 2 449 Kč a následně na 100 000 Kč s měsíční splátkou 3 061 Kč, dodatkem z 12. 8. 2022 na 120 000 Kč s měsíční splátkou 3 673 Kč, dodatkem z 14. 8. 2022 na 150 000 Kč se splátkou 4 592 Kč a dodatky z 20. 8. 2022 nejprve na 170 000 Kč s měsíční splátkou 5 204 Kč a poté na 200 000 Kč s měsíční splátkou 6 122 Kč. (uvedené dodatky k úvěrové smlouvě)4. Žalobkyně žalovanému poskytla na základě úvěrové smlouvy celkem 231 660 Kč. (informace , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. o připsání plateb na účet žalovaného) Žalovaný netvrdil, natož aby prokazoval, vyšší plnění na úvěr než žalobkyní tvrzenou částku 142 459 Kč. Soud proto uzavřel, že žalovaný žalobkyni na úvěr splatil celkem 142 459 Kč, jak se podává i z žalobkyní předloženého výpisu čerpání splátek a úhrad. Z toho zároveň je zřejmé, že žalovaný od uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru v červenci 2022 úvěr řádně splácel (první dvě úhrady po 1 531 Kč a následně po 6 122 Kč), a to až do 20. 7. 2024, kdy uhradil poslední splátku ve výši 6 122 Kč, následně v srpnu 2024 uhradil již pouze 122 Kč. Žalobkyně výzvou z 13. 11. 2024 vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný však i přes předžalobní výzvu z 3. 12. 2024 ničeho neuhradil. (výzva z 13. 11. 2024, předžalobní výzva, poštovní podací arch z 4. 12. 2024)5. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy byla žalobkyně povinna poskytnout žalovanému dohodnutý úvěr a žalovaný byl povinen ho splatit v dohodnutých splátkách spolu se sjednaným úrokem.6. Soud se zabýval tím, zda ze strany žalobkyně byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona č. 257/ 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z žalobkyní předloženého výpisu z účtu žalovaného byly ověřeny příjmy žalovaného od , právnická osoba, ve výši 22 449 Kč dne 11. 7. 2022 a 24 686 Kč dne 9. 6. 2022. Žalobkyně provedla výpočty pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to výpočet zahrnující pouze příjmy a výdaje žalovaného a výpočet zahrnující i příjmy a výdaje domácnosti. V těch zahrnula žalovaným uvedený příjem ostatních členů domácnosti 48 000 Kč. V případě, kdy je zapotřebí zohledňovat příjem členů domácnosti pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nelze přisvědčit žalobkyni, že nelze tyto příjmy nijak ověřovat. Je na žadateli o úvěr prokázání takového příjmu a na žalobkyni jeho ověření. V daném případě však i za situace, kdy nebyl prokázán započitatelný příjem ostatních členů domácnosti, nebylo možno učinit závěr, že by žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Při započtení 48 000 Kč jako příjmu ostatních členů domácnosti totiž po žalobkyní zohlednění jejich životního minima 8 090 Kč, normativních nákladů na bydlení 8 432 Kč, splátek předchozích úvěrů 10 793 Kč, a i při zohlednění splátky sjednávaného úvěru, respektive jeho navyšovaného rámce, zbývalo domácnosti 42 563 Kč, což je pouze o cca 5 500 Kč méně, než zohledněný započitatelný příjem členů domácnosti. Za této situace, i pokud by započitatelný příjem ostatních členů domácnosti nečinil 48 000 Kč, ale i jen minimální mzdu, bylo by na místě učinit závěr, že domácnosti zbýval dostatek finančních prostředků pro splácení sjednávaného úvěru. V době žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný všechny v té době splácené úvěry řádně splácel, měsíční splátky činily celkem 10 252 Kč (8 673 Kč, 358 Kč, 357 Kč a 864 Kč). (úvěrová zpráva, potvrzení o provedení ověření bonity klienta, posouzení úvěruschopnosti klienta) O schopnosti žalovaného úvěr splácet svědčí i skutečnost, že ho řádně splácel po dobu dvou let, je tedy zjevné, že měl prostředky na jeho splácení, bylo v jeho schopnostech úvěr splácet. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dostatečně a řádně v souladu s ustanovením § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru.7. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytla dohodnutý úvěr. Žalovaný však svůj závazek porušil, když se dostal do prodlení s dohodnutými splátkami úvěru. Žalobkyně poté v souladu se smlouvou úvěr oprávněně zesplatnila. Žalovaný jí tak byl povinen zaplatit dlužnou jistinu ve výši 196 556,85 Kč a dohodnuté dlužné poplatky na vymáhání ve výši 1 200 Kč.8. Žalovanému dále i po zesplatnění úvěru trvá povinnost k hrazení dohodnutého úroku z úvěru. Žalobkyně uplatnila nárok na jeho zaplacení ve výši, na kterou jí vůči žalovanému vznikl nárok.9. Ohledně nároku na smluvní pokutu soud uzavřel, že smluvní pokuta byla sjednána platně v souladu s § 2048 a násl o.z., jakož i v souladu s § 122 odst. 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Uplatněný nárok na její zaplacení ve výši 2 000 Kč proto shledal důvodným.10. Dle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 352/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila právo na jeho zaplacení v zákonné výši.11. Vzhledem ke všemu shora uvedenému soud uzavřel, že žalobkyně má vůči žalovanému žalobou uplatněnou pohledávku včetně úroku a úroku z prodlení, a žalobě proto jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.12. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. bylo úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 54 213 Kč tvořené náhradou 7 991 Kč za soudní poplatek, odměnou za 4 úkony právní služby po 9 100 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast při jednání soudu) a náhradou hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Náhrada, vyjma náhrady za soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada za sepis doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů, když bylo její povinností již v žalobě uvést dostatečná tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného a označit důkazy k jejich prokázání. Nebyla jí přiznána ani odměna za účast zástupce při dvou soudních jednáních, když zásadním důvodem pro odročení jednání konaného 13. 8. 2025 bylo tvrzení žalobkyně o uzavření smíru, který ale nebyl soudu předložen. Soud proto přiznal žalované odměnu za účast zástupce žalobkyně pouze při jednom ze dvou jednání, která se ve věci konala.