10 C 439/2025-43 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhaly uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyním částku celkem 750 EUR s příslušenstvím, představující nárok žalobkyň na kompenzaci zpoždění letu ve výši 250 EUR pro každou ze žalobkyň. Žalobkyně svůj nárok odůvodnily tím, že se dne , datum, účastnili letu žalované č. , Anonymizováno, na trase , Jméno žalobkyně B, – , Anonymizováno, (délka trasy leteckou vzdáleností činí 1 238 km) s plánovaným časem příletu v 23:05, nicméně skutečný čas příletu nastal ve 2:36 následujícího dne. Operujícím leteckým dopravcem tohoto letu byla žalovaná letecká přepravní společnost registrovaná v Rumunsku. Tato situace měla za následek značné zpoždění a žalobkyně tak dorazily do destinace o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu.2. Žaloba byla podána prostřednictvím vyplněného vzorového formuláře A, doručeného zdejšímu soudu dne , datum, , a to v rámci tzv. evropského řízení o drobných nárocích dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne , datum, , kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (dále také „evropské řízení o drobných nárocích“).3. Podle čl. 5 odst. 1 je evropské řízení o drobných nárocích písemným řízením. Soud nařídí ústní jednání, pokud to pokládá za nutné nebo pokud o to některá ze stran požádá. Žalobci v žalobním formuláři výslovně prohlásili, že nepožadují, aby se konalo ústní jednání. Soud postupoval v souladu s čl. 5 odst. 2 citovaného nařízení, když po obdržení řádně vyplněného žalobního formuláře vyplnil část I vzorového odpovědního formuláře C uvedeného v příloze III. Kopii žalobního formuláře pak soud s takto vyplněným odpovědním formulářem doručil žalované v souladu s čl. 13 citovaného nařízení. Podle čl. 5 odst. 3 citovaného nařízení žalovaný odpoví do 30 dnů od doručení žalobního a odpovědního formuláře tak, že vyplní část II vzorového odpovědního formuláře C a zašle jej spolu s případnými příslušnými podpůrnými doklady zpět příslušnému soudu, popřípadě jakýmkoliv jiným vhodným způsobem bez použití uvedeného odpovědního formuláře. Dle mezinárodní dodejky byla žalované doručena kopie žalobního formuláře s vyplněným odpovědním formulářem dne , datum, , a to do vlastních rukou žalované.4. Podle čl. 7 odst. 3 citovaného nařízení, neobdrží-li soud od příslušné strany odpověď ve lhůtě stanovené v čl. 5 odst. 3 nebo 6, vydá rozhodnutí o nároku nebo vzájemném nároku. Lhůta stanovená v článku 5 odst. 3 citovaného nařízení žalované marně uplynula dnem , datum, . Soud proto v souladu s článkem 7 odst. 3 citovaného nařízení vydal rozhodnutí o nároku uplatněném žalobci. Rozhodnutí bylo možno vydat pouze na základě žalobcem předložených písemných důkazů, soud proto ústní jednání nenařizoval (čl. 5 odst. 1 citovaného nařízení).5. Na základě žalobkyněmi předložených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:6. Doprava do Bulharska byla dne , datum, zajištěna letecky z , adresa, do , Anonymizováno, s plánovaným časem odletu 20:05 hodin a plánovaným časem příletu v 23:05 hodin, číslo letu , Anonymizováno, , (zjištěno z palubních vstupenek). Let do cílové destinace v Bulharsku byl zpožděn a skutečný čas příletu na letiště , Anonymizováno, nastal na místo plánovaného času 23:05 hodin o více než tři hodiny později, a to v 2:36 hodin následujícího dne (zjištěno z Potvrzení Jihočeského letiště , Jméno žalobkyně B, o zpožděném letu). Délka trasy leteckou vzdáleností činila 1 238 km (zjištěno ze snímku obrazovky online nástroje meco-media.com). Žalovaná na náhradě neuhradila žalobkyním ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy).7. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, tíží žalovanou, neboť žalobkyně nemohou prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby v řízení případně tvrdila a prokázala, že zaplatila řádně a včas, popř. že zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné zabránit. Žalovaná však nic takového netvrdí ani neprokazuje.8. Soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na žalobkyněmi tvrzený skutkový stav a listinné důkazy, které jej prokazují. Právně byla věc posouzena podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Čl. 1 odst. 1 písm. c) citovaného nařízení stanoví, za podmínek v něm stanovených, minimální práva cestujících, jestliže byl jejich let zpožděn. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) citovaného nařízení: Odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 km. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. Čl. 6 nařízení, který upravuje práva cestujících v případě významného zpoždění letu, sice na čl. 7 neodkazuje, nicméně na daný případ dopadá judikatura Soudního dvora, konkrétně rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19.11.2009 ve spojených věcech C-402/07 a C-432/07, dle něhož články 5, 6 a 7 nařízení č. 261/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Nicméně takové zpoždění nezakládá nárok na náhradu škody ve prospěch cestujících, jestliže letecký dopravce může prokázat, že významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi, jež se vymykají účinné kontrole leteckého dopravce.9. Vzhledem k tomu, že žalobci splnili podmínky pro přiznání uvedeného nároku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když pouze požadovaný nárok rozdělil mezi jednotlivé účastníky dílem, který jim náleží, namísto jeho přiznání v souhrnu.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyním, které měly ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů. Ta je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč; odměnou zástupce 3 žalobkyň za 2 společné úkony právní služby učiněné do , datum, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) podle § 7 bod 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do , datum, , a odměnou zástupce 3 žalobkyň za 1 společný úkon právní služby učiněný po , datum, (sepsání žaloby) podle § 7 bod 4, § 11 odst. 1 písm. d), a § 12 odst. 4 advokátní tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb.; 4 tzv. režijními paušály po 300 Kč za 2 společné úkony učiněné do , datum, (převzetí a příprava zastoupení 3 žalobkyň, předžalobní výzva – jedna za všechny 3 žalobkyně) a 1 tzv. režijní paušál po 450 Kč za společný úkon učiněný po , datum, (sepsání žaloby – jen jedna za všechny), a to dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb., a dále náhradou odpovídající 21 % DPH, jelikož právní zástupce je plátcem DPH.11. V případě právních úkonů učiněných do , datum, dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu platí, že jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Pokud jde o právní úkony učiněné po , datum, , platí, že jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.12. S ohledem na skutečnost, že žalovaná částka je v cizí měně, soud za účelem stanovení tarifní hodnoty pro výpočet odměny advokáta vycházel z kurzu České národní banky ke dni zahájení řízení, a to kurzu k , datum, , stanovenému na 24,190 Kč/EUR. Podle § 7 bodu 4 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 6 047,50 Kč (250 EUR x 24,190 Kč) částku 1 500 Kč.13. Odměna a náhrada hotových výdajů advokáta ve světle shora uvedeného tedy činí:- za převzetí a přípravu zastoupení: [(3 x 1 500 Kč) x 0,8] + (3 x RP 300 Kč) = 4 500 Kč- za předžalobní výzvu: [(3 x 1 500 Kč) x 0,8] + (1 x RP 300 Kč) = 3 900 Kč- za sepis žaloby: , právnická osoba, 500 Kč = 1 500 Kč+ (, právnická osoba, 500 Kč) x 0,8 = 1 200 Kč+ (, právnická osoba, 500 Kč) x 0,6 = 900 K