27 C 384/2025-76 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 46 733 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 18 331,55 Kč, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, . Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit. Tato byla žalobcem prověřena na základě výpisů z databází NRKI, SOLUS, dokladů o příjmech, hodnocení klienta a prohlášení žalované jakožto dlužníka. Bylo vycházeno z příjmu žalované ve výši 31 790 Kč měsíčně a výdajů ve výši 9597 Kč měsíčně.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobcem dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 69,09% ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4 418 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou a dokladu o vyplacení prostředků ). Žalobce posoudil úvěruschopnost žalované tak, že vyšel z informací od žalované, podle nichž byla žalovaná zaměstnána s příjmem ve výši 31 790 Kč měsíčně. Příjem žalované v uvedené výši byl ověřen prostřednictvím výpisů z účtu žalované za měsíc leden až duben 2023 ( zjištěno ze shora specifikovaných výpisů z účtu a Hodnocení klienta). Pokud jde o pravidelné měsíční výdaje žalované, vyšel žalobce z částky 9 597 Kč, která je tvořena žalovanou sdělenými náklady na bydlení ve výši 4737 Kč a částkou životního minima ve výši 4860 Kč ( zjištěno z Hodnocení klienta). Žalovaná z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru uzavřené s žalobcem žalobci uhradila částku 95 199 Kč (zjištěno z Karty klienta ). Žalovaná splátky úvěru řádně nehradila, dopisem ze dne , datum, proto žalobce úvěr zesplatnil (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalobcem žalované ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.6. S ohledem na skutečnost, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, zabýval se soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Soud má za to, že nikoli. Žalobce sice zjistil a ověřil výši měsíčních příjmů žalované, ale měsíční výdaje žalované neověřoval, což vyplývá již z tvrzení žalobce, který uvedl, že vyšel z částky životního minima a informací sdělených žalovanou. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že ze strany žalobce v daném případě nebyla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované, neboť nebyly řádně zjištěny a ověřeny konkrétní měsíční výdaje žalované a nebylo tak možné oprávněně dospět k závěru, že žalovaná je schopna dluhového zatížení.7. Z výše uvedeného důvodu je nutné hledět na předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Je nutné zohlednit, že žalované byly žalobcem poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč a žalovaná z titulu této smlouvy uhradila celkem částku 95 199 Kč. Žalovaná tedy již poskytnuté prostředky zaplatila a není tak povinna platit žalobci ničeho. Co do zbylé části žalobcem požadované částky jde, s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány. Soud vzhledem k výše uvedenému podanou žalobu zamítl.8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst.2 o.s.ř, když žalovaná byla procesně úspěšným účastníkem a měla by tak proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná, žádné náklady jí tedy nevznikly, a proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku III shora.