36 C 10/2026-42 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 78 281,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , kterou s žalovaným coby podnikatelem uzavřela žalobkyně dne 21.11.2023. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla kreditní kartu s možností postupného čerpání úvěru dle dispozic, které byly součástí smlouvy a stanovily i výši úroku z čerpaných prostředků; žalovaný celkem načerpal úvěr ve výši 113 068,79 Kč. Žalovaný čerpané finanční prostředky nesplácel, opakovaně porušil smluvní ujednání proto žalobkyně úvěr prohlásila za splatný dne 30.8.2025 a vyzvala ho k úhradě celé dlužné částky, která na jistině úvěru činila 65 174,18 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhradit úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 11.12.2025 ve výši 1 846,07 Kč, obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 5 409,77 Kč, úrok z prodlení z obchodního úroku kapitalizovaný ke dni 11.12.2025 ve výši 151,30 Kč a poplatky dle ceníku banky v celkové výši 1 700 Kč. K úhradě dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby dopisem ze dne 16.12.2025.2. Ve věci byl vydán dne 15.1.2026 elektronický platební rozkaz č.j. EPR 3647/2026-5, kterým bylo žalobě zcela vyhověno.3. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu včas odpor, který odůvodnil pouze tím, že důvodem půjčky byly jeho zdravotní komplikace, které se bohužel prodloužily a nebyl proto schopen svým závazkům dostát.4. Z jednání soudu, které bylo nařízeno na den 25.3.2026, se žalovaný omluvil, stejně jako zástupce žalobkyně. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z důkazů, které k žalobě předložila žalobkyně a obsahu spisu.5. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:6. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaný vystupující jako podnikatel spolu dne 21.11.2023 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr pro podnikatelské účely s úvěrovým rámcem 70 000 Kč, z toho hotovostní úvěrový rámec činil 56 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty buď hotovostním výběrem z bankomatu či formou jednorázového platebního příkazu bankomatem, bezhotovostní platbou u obchodníka , internetovou bezhotovostní platbou, bezhotovostním jednorázovým příkazem přes internetové bankovnictví či výběrem hotovosti u vybraných směnáren (smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty); žalovaný úvěr postupně čerpal, od prosince 2023 do srpna 2025 vyčerpal celkem 113 068,79 Kč (výpis ke kreditní kartě). Žalovaný se zavázal dodržovat rovněž dispozice ke smlouvě o bankovních službách ze dne 17.1.2023, které se vztahovaly k jeho podnikatelskému účtu u žalobkyně č. , č. účtu, a součástí smlouvy o úvěru byly rovněž ceník banky a všeobecné obchodní podmínky banky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroku ve výši 30% a poplatků dle ceníku banky minimální splátkou vypočtenou jako součet procentuální sazby (4%) ze součtu výše čerpaného úvěru a celé částky přečerpání rámce, poplatků, úroků, avšak nejméně ve výši 200 Kč (smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty), inkasem z účtu č. , č. účtu, . Žalovaný nesplácel splátky tak, jak byly žalobkyní vyměřeny, řádně a včas, dostal se do prodlení se zaplacením minimální splátky déle než 30 dní (výpis ke kreditní kartě), proto žalobkyně dopisem ze dne 31.8.2025 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě do 15.9.2025 (upomínka – rozhodnutí o zesplatnění). Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 16.12.2025 a doklad o dodání do DS žalovaného).7. Žalovaný dluh u žalobkyně nijak nepopíral a nezpochybňoval.8. Žalobkyně navrhla, nechť je její dluh s ohledem na situaci žalovaného uhrazen ve splátkách po částce 4 000 Kč měsíčně.9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Na základě shora předložených listin, které jsou ve vzájemném souladu, měl tedy soud za prokázané, že žalovaný coby podnikatel uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel. Poskytovatel úvěru proto prohlásil úvěr za splatný a následně žalovaného vyzval k jeho úhradě. Jelikož se jednalo o úvěr podnikatelský, nevztahují se na daný vztah příslušná ustanovení zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.11. Soud proto žalobě v plném rozsahu jako důvodné vyhověl, žalovanému pak určil lhůtu k plnění nikoliv do 3 dnů, ale ve splátkách po částce 4 000 Kč, jak navrhovala žalobkyně, pod ztrátou jejich výhody; podle § 1970 o. z. má žalobce proti žalovanému právo na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a náleží jí proto náhrada nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 132 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 4 260 Kč /úkon dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) a 3 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 vyhl.č. 1777/1996 Sb., advokátní tarif. Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží mu dále náhrada za 21% daň.