11 C 321/2021-21 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi žalobkyní na straně jedné a žalovanou a [jméno] [příjmení] na straně druhé došlo dne [datum] k uzavření úvěrové smlouvy [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně dlužníkům úvěr ve výši 670 000 Kč, který se dlužníci zavázali splatit společně nerozdílně v pravidelných splátkách spolu s úrokem ve výši 6,19 % ročně, nicméně tuto povinnost neplnili a žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Jistina úvěru byla přitom uspokojena v rámci insolvenčního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] a žalobkyně se tak v řízení domáhala toliko zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 25. 10. 2016 do 13. 3. 2019 ve výši 7 456,92 Kč a v podobě sjednaného úroku z úvěru kapitalizovaného za stejné období ve výši 71 155,88 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná touto smlouvy převzala jakožto solidárně zavázaný dlužník povinnost k úhradě čerpaného hypotéčního úvěru ve výši 670 tis. Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 6,19 % ročně. Načerpání úvěru má soud za prokázané z podepsané žádosti o čerpání úvěru ve spojení s účetním dokladem čerpání a výpisem z úvěrového účtu. Současně si strany smlouvy sjednaly oprávnění banky požadovat splacení čerpané jistiny úvěru s příslušenstvím pro případ prodlení žalované s plněním kteréhokoliv peněžitého závazku ze smlouvy (čl. XI. úvěrových podmínek), přičemž k zesplatnění úvěru došlo ke dni 20. 5. 2021, jak plyne z výzvy ze dne 13. 4. 2021. Z historického výpisu z účtu je pak patrné postupné narůstání příslušenství až do výše kapitalizované posléze v žalobě. Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku poskytla mj. žalované úvěr ve výši 670 000 Kč, který se žalovaná zavázala solidárně se svým spoludlužníkem splatit ve sjednaných splátkách včetně úroku z úvěru. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nárok žalobkyně spočívala na žalované, která však zůstala v řízení zcela nečinná, proto soud žalobou uplatněným nárokům na příslušenství zcela vyhověl, neboť mají podklad v provedených důkazech. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 145 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč.