12 C 523/2020-44 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 147 420 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] přičemž žalovaný při uzavření smlouvy zamlčel skutečnosti týkající se dalšího pojistného vztahu s jiným pojistitelem než žalobkyní. Žalobkyně se tudíž dne [datum] dovolala relativní neplatnosti smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v důsledku pojistné události vyplatila žalovanému pojistné plnění ve výši 183 800 Kč, a dále přeplatek na pojistném v částce 3 490 Kč, zatímco žalovaný uhradil na pojistném celkem částku 39 870 Kč, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 147 420 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 29. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že jednání žalovaného bylo řešeno v trestním řízení, když po původním odsuzujícím rozsudku byl žalovaný zproštěn obžaloby, přičemž žalobkyně byla odkázána se svým nárokem na občanskoprávní řízení. 2. Žalovaný v podaném odporu namítl, že žalobkyně se nyní nemůže domáhat neplatnosti smlouvy s ohledem na skutečnost, že pojistný vztah na základě této smlouvy zanikl již v roce 2016, když poté, co žalobkyně vyplatila žalovanému pojistné plnění z důvodu úrazu, navrhla žalovanému výraznou korekci smlouvy, s kterou žalovaný nesouhlasil, z toho důvodu byla smlouva ukončena. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se o důvodech, pro něž nyní namítá neplatnost smlouvy, dozvěděla v rámci komunikace s orgány činnými v trestním řízení v roce 2015, namítl žalovaný promlčení nároku. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Na základě návrhu [číslo] na uzavření pojistné smlouvy variabilního životního pojištění ze dne [datum] (dále jen„ předmětná pojistná smlouva“) učiněného žalovaným vůči společnosti [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), s datem počátku pojištění od 1. 8. 2013, byla uzavřena pojistná smlouva o variabilním životním pojištění [příjmení] [jméno] a pojištění odpovědnosti občanů za škodu, přičemž nedílnou součástí pojistné smlouvy byl zdravotní dotazník pro variabilní životní pojištění, podepsaný dne 12. 7. 2013 žalovaným, v němž v odpovědi na dotaz„ Máte sjednáno nebo uvažujete uzavřít životní nebo úrazové pojištění u jiné společnosti“ bylo zaškrtnuto políčko„ ne“. První pojistné ve výši 1 329 Kč měsíčně žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně poštovní poukázkou ze dne 19. 7. 2013 (poštovní poukázka A ze dne 19. 7. 2013). Na základě žádosti žalovaného ze dne 26. 11. 2013 (žádost ze dne 26. 11. 2013) právní předchůdkyně žalobkyně provedla změnu osobních údajů, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 10. 12. 2013 (dopis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 10. 12. 2013). Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v důsledku pojistných událostí dne 28. 7. 2014 částku 89 400 Kč, dne 19. 5. 2015 částku 53 500 Kč a dne 24. 9. 2015 částku 40 900 Kč (výpis z bankovního účtu [číslo] vedeného u [příjmení] [příjmení] ze dne 28. 7. 2014, ze dne 19. 5. 2015 a ze dne 24. 9. 2015). Dopisem ze dne 7. 12. 2015 byla právní předchůdkyně žalobkyně požádána Policií ČR, [stát. instituce], [anonymizováno], odbor hospodářské kriminality [anonymizováno], ve věci prověřování pro podezření ze spáchání zločinu pojistného podvodu, kterého se mohli dopustit zástupci společnosti [právnická osoba] nebo [právnická osoba], o odpověď na dotazy obecného charakteru týkající se podmínek sjednání vícero pojistných smluv v případě úrazového pojištění (dopis Policie ČR, [stát. instituce], [anonymizováno], odbor hospodářské kriminality [anonymizováno], ze dne 7. 12. 2015, č.j. [spisová značka]). K dotazu Okresního soudu v Chebu v trestní věci vedené u tohoto soudu pod sp.zn. [spisová značka], právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že předmětná pojistná smlouva [číslo] byla ukončena ke dni 1. 2. 2016 na základě žádosti pojištěného doručené pojistiteli dne 23. 11. 2015, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že uplatňuje nárok na náhradu škody v důsledku žalovaným nepravdivě uvedených informací, a to ve výši 183 800 Kč představující vyplacené pojistné plnění (dopis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 7. 7. 2017, č.j. [spisová značka] [rok]). Dopisem ze dne 17. 6. 2019 se právní předchůdkyně žalobkyně dovolala ve smyslu ust. § 49a zákona č. 40/1964 Sb., relativní neplatnosti pojistné smlouvy s tím, že smlouva byla uzavřena v omylu způsobeném zamlčením informací o existenci více pojistitelů, když při znalosti informací by nedošlo k pojištění v rozsahu sjednaném ve smlouvě, domáhala se vrácení částky 143 930 Kč (uplatnění námitky relativní neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]). V dopisu ze dne 24. 6. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně zopakovala uplatněnou námitku relativní neplatnosti předmětné pojistné smlouvy, přičemž po započtení žalovanému vyplaceného přeplatku pojistného ve výši 3 490 Kč se domáhala zaplacení částky 147 420 Kč (uplatnění námitky relativní neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]). Výzvou ze dne 3. 9. 2020, podanou k poštovní přepravě dne 4. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 173 979 Kč (výzva ze dne 3. 9. 2020 včetně podacího lístku ze dne 4. 9. 2020). Rozsudkem [název soudu] ze dne 11. 4. 2019, č.j. [číslo jednací], byl žalovaný zproštěn obžaloby mj. za jednání spočívající v tom, že dne 12. 7. 2013 jako zájemce o uzavření pojistné smlouvy, při uzavírání pojistné smlouvy [číslo] s právní předchůdkyní žalobkyně úmyslně zamlčel podstatné údaje, a to, že na stejný pojistný zájem dne 23. 12. 2011 sjednal s pojistitelem [právnická osoba] pojistnou smlouvu, dne [datum] s pojistitelem [právnická osoba] a dne [datum] s pojistitelem [anonymizována dvě slova] pojišťovna [anonymizováno], dne [datum] s pojistitelem [právnická osoba] pojistné smlouvy a zamlčel, že plánuje uzavřít dne [datum] s pojistitelem [právnická osoba] pojistnou smlouvu, dne [datum] s [právnická osoba] a dne [datum] s [právnická osoba] pojistnou smlouvu. 4. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení zbývajících důkazních návrhů, kterými mělo být prokázáno promlčení nároku žalobkyně, neboť s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci bylo již toto zjištění irelevantní. 5. Po posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ZPS“), stejně tak bylo v řízení zjištěno, že pojistný vztah zanikl výpovědí žalovaného jakožto pojistníka ke dni 1. 2. 2016, jak bylo prokázáno sdělením právní předchůdkyně žalobkyně v dopisu ze dne 7. 7. 2017, které plně koresponduje s výší žalovaným uhrazeného pojistného za dobu trvání pojistného vztahu ve výši 39 870 Kč (pojistné ve výši 1 329 Kč měsíčně po dobu 30 měsíců). Za situace, kdy pojistný vztah zanikl výpovědí žalovaného ve smyslu ust. § 22 odst. 1 ZPS, nemohla se právní předchůdkyně žalobkyně účinně dovolat neplatnosti smlouvy dopisem ze dne 17. 6. 2019 z důvodu omylu při uzavření smlouvy spočívajícího v žalovaným zamlčených informacích o sjednání vícero pojistných smluv na shodné pojistné riziko. Již z tohoto důvodu nemohla být žaloba úspěšná. Vyjma toho soud poukazuje na to, že zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění účinném do 31. 12. 2013, spojoval s poskytnutím nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy odlišné následky, když pojistitel měl ve smyslu ust. § 23 odst. 1 ZPS právo od smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel, přičemž toto právo může pojistitel uplatnit do dvou měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně po pojistných událostech měla povinnost provést ve smyslu ust. § 16 ZPS šetření, přičemž ve smyslu ust. § 24 odst. 1 písm. a) ZPS, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. V situaci, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému po šetření pojistné události pojistná plnění, nemůže se domáhat jejich vrácení z titulu bezdůvodného obohacení, vyjma případu, kdy by bylo zjištěno, že se nejednalo o pojistnou událost, viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2013, sp.zn. 28 Cdo 2576/2012 (žádné takovéto skutečnosti nebyly žalobkyní tvrzeny, natož prokázány). Vzhledem k tomu, že v dané věci pojistný vztah na základě předmětné pojistné smlouvy zanikl výpovědí žalovaného jakožto pojistníka ke dni 1. 2. 2016, přičemž právní předchůdkyně nevyužila zákonem stanovenou možnost dle ust. § 23 odst. 1