§ 49a občanský zákoník – Neplatnost právního úkonu
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 49a stanoví, že právní úkon je neplatný, pokud jej osoba učinila v omylu ohledně rozhodující skutečnosti a druhá strana tento omyl vyvolala nebo o něm věděla, případně omyl úmyslně vyvolala. Pokud jste učinili právní úkon (např. podepsali smlouvu) a byli jste v omylu ohledně něčeho zásadního pro tento úkon, může být takový úkon neplatný. (§ 49a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 49a odkazuje 441 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud jste učinili právní úkon (např. podepsali smlouvu) a byli jste v omylu ohledně něčeho zásadního pro tento úkon, může být takový úkon neplatný.
- Neplatnost nastane pouze tehdy, pokud druhá strana váš omyl buď způsobila, nebo o něm věděla.
- Pokud druhá strana váš omyl vyvolala úmyslně, je právní úkon neplatný bez ohledu na to, zda omyl byl rozhodující.
- Omyl v pohnutce, tedy v důvodu, proč jste úkon učinili, nevede k neplatnosti právního úkonu.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi omylem v rozhodující skutečnosti a omylem v pohnutce, neboť jen ten první může vést k neplatnosti.
- Pro úspěšné dovolání se neplatnosti z důvodu omylu je nutné prokázat, že druhá strana omyl vyvolala nebo o něm věděla.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 49a
Jak soudy aplikují § 49a
… 1, § 53 odst. 1, § 76 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, na § 1 a § 12 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), na § 3a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a na § 49a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) – dospěl k následujícím závěrům: a) Směnka je platná, přičemž žalovaný je jako směnečný rukojmí (přímým) dlužníkem ze směnky. b) Směnka byla vystavena k zajištění pohledávky …
Řešení otázky neplatnosti právního jednání souvisejícího s trestnou činností v judikatuře 28. Již za předchozí právní úpravy, účinné do 31. 12. 2013, dospěl Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi k závěru, že podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle § 49a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zrušeného ke dni 1. 1. 2014, dále jen „obč. zák.“, jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy.
Odkaz dovolatelky na závěry rozsudku ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4851/2016, v němž se Nejvyšší soud při posuzování platnosti smlouvy o převodu akcií zabýval výkladem § 49a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je v poměrech projednávané věci zcela nepřiléhavý.
Související
§ 231 Neplatnost právních úkonů (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 128 Neplatnost právního úkonu příslušníka (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 243 Smlouvy (dohody) (Zákoník práce)§ 163 Bezdůvodné obohacení (Zákon o vojácích z povolání)§ 151 Bezdůvodné obohacení (Zákon České národní rady o služebním pom)