13 C 37/2015-394 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že jako vlastník nemovitých věcí, pozemku par. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] (zahrada) a pozemku par. [číslo] (zahrada), vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], je oprávněnou osobou z věcného břemene, spočívajícím v právu chůze a jízdy přes část pozemku žalované par. č. st. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], eventuálně pro případ, že návrh na určení existence věcného břemene bude soudem zamítnut, navrhla, aby soud povolil právo nezbytné cesty přes část pozemku žalované par. č. st. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] v rozsahu, který je vymezen připojeným geometrickým plánem, jako služebnost, ve prospěch žalobkyně, jako vlastníka pozemku par. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] (zahrada) a pozemku par. [číslo] (zahrada), vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to za jednorázovou úplatu ve výši 5 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] uvedených výše, kdy stavba je užívána jako [příjmení] [jméno]. Uvedené nemovitosti sousedí s pozemkem žalované par. [číslo] jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova]. Poměry na místě samém jsou takové, že z pohledu od přilehlé komunikace se na levé straně nachází [příjmení] [jméno] a na pravé straně [anonymizována dvě slova]. Z levé strany [příjmení] [jméno] za oplocenou zahradou a dále za oběma hotely se nachází park přístupný pouze pro pěší. Ze silnice je do prostoru mezi oběma hotely umístěn vjezd (brána), za nímž se nachází přístupová komunikace, která je cca po 10 m rozdělena opěrnou zdí na dvě souběžné cesty. Příjezdová cesta od nepaměti slouží jako přístupová cesta k oběma hotelům. Přístup k objektu [příjmení] [jméno] byl od samého počátku zajištěn částečně přes pozemek náležející k [anonymizována dvě slova], tj. přes pozemek par. [číslo]. Babička žalobkyně paní [jméno] [příjmení] objekt [příjmení] [jméno] koupila, s vědomím, že má právo užívat společnou vstupní bránu za účelem přístupu ke svým nemovitostem, neboť ani jinou možnost přístupu neměla. Nepochybně tak činila se souhlasem vlastníka sousední nemovitosti, [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [jméno] (tehdy označovaný jako [jméno]) byl následně v roce 1952 znárodněn a přešel do vlastnictví československého státu. Později byl bezplatně převeden do užívání [obec] katolické charity v [obec]. Po celou dobu existoval pouze jeden společný příjezd k oběma objektům a nikdy nebyly vznášeny žádné námitky. Dohodou o vydání věci v roce [rok] byly předmětné nemovité věci ([příjmení] [jméno] s pozemky) vydány v rámci restituce matce žalobkyně. Matka žalobkyně využívala popsaný přístup k hotelu s vědomím dřívější dohody ohledně tohoto práva. Žalobkyně pak získala vlastnické právo od své matky darovací smlouvou. Existence přístupové cesty k [příjmení] [jméno] je záležitostí historickou a podloženou souhlasem právních předchůdců vlastníka [anonymizována dvě slova]. Naléhavý právní zájem na určení práva žalobkyně spatřovala ve skutečnosti, že ji k podání žaloby odkázal stavební úřad, navíc s jedná o právo, které se zapisuje do katastru nemovitostí. S ohledem na výše uvedené je žalobkyně přesvědčena, že došlo k vydržení práva cesty, neboť předmětný příjezd k hlavnímu vchodu [příjmení] [jméno] zde kontinuálně existuje již od roku 1910. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítala, že služebnost, která byla zapsána k knihovní vložce [číslo] zanikla splynutím ve smyslu ustanovení § 526 zákona č. 946/1811 Sb., když obě nemovitosti byly ve vlastnictví československého státu. Ke dni [datum] byl na návrh tehdejší organizace [ulice] odborové hnutí vložen výmaz služebností váznoucích pod pol. [anonymizováno] a [anonymizováno]. Věcné břemeno tedy zaniklo. Zřízení práva nezbytné cesty přes pozemek žalované je vyloučeno tou okolností, že pozemek žalobkyně přímo sousedí s veřejnou cestou, a to po celé své délce u jižní strany objektu. Skutečnost, že žalobkyně má na svém pozemku stromy a keře, které přístup komplikují, je z pohledu nároku na zřízení nezbytné cesty zcela irelevantní, když zásah do vlastnického práva by měl být podle ustálené judikatury zcela výjimečným řešením. 3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemku par. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] (zahrada) a pozemku par. [číslo] (zahrada), vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a že žalovaná je vlastníkem pozemku par. č. st. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. K těmto skutečnostem soud neprováděl další dokazování. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že počátkem 20. století byly vybudovány v kat. území [obec] (nyní [ulice] ulice) hotely [jméno] (dříve [příjmení], [jméno], [jméno]) a [anonymizováno]. Prvý z hotelů byl postaven na parcele par. č. st. [anonymizováno] a druhý z hotelů se nachází na sousední parcele par. č. st. [číslo]. Dne [datum] původní vlastníci obou hotelů manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prodali nemovité věci, které tvořily hotel [anonymizováno] s pozemky, kupující [jméno] [příjmení]. Současně si tyto smluvní strany sjednaly, že paní [jméno] [příjmení] udělila za sebe i své nástupce ve vlastnictví nemovitosti [číslo]„ [anonymizováno]“ v [obec] prodávajícím, co by vlastníkům domu [číslo]„ [anonymizováno]“ v [obec] pro ně a jejich majetkové nástupce právo vjezdu a výjezdu se všemi povozy sloužícími provozu domu [číslo] přes existující vjezd na západní straně domu [číslo] tedy mezi domy [číslo] souhlasí, aby tato služebnost na držebnosti [číslo]„ [anonymizováno]“ v [obec], vložka [číslo] coby sloužícímu majetku, byla vložena ve prospěch současných vlastníků objektu [číslo]„ [anonymizováno]“ coby panujícímu majetku. V roce 1952 došlo ke znárodnění majetku - lázeňský ubytovací podnik pension„ [jméno]“ v [obec]. Znárodnění se týkalo stavební parcely č. kat. [anonymizováno] s domem [adresa], stavební parcely č. kat. [číslo] a pozemkové parcely č. kat. [číslo]. Znárodněním nabyl vlastnické právo k nemovi-tostem československý stát. [ulice] [anonymizováno] bylo vlastnictví pro československý stát zapsáno ke dni [datum]. Nemovitost [číslo]„ [jméno]“ byla dne [datum] bezplatně převedena do vlastnictví [obec] katolické charity. Po změně společenských poměrů byla tato nemovitost vydána paní [celé jméno žalobkyně], nar. 1944 Darovací smlouvou ze dne [datum] darovala Paní [celé jméno žalobkyně], nar. 1944, předmětné nemovité věci tvořící mimo jiné hotel [jméno], své dceři - žalobkyni. Soud má také za prokázané, že hlavní vstup do objektu„ [jméno]“ ([anonymizováno], [jméno], [jméno]) byl vždy z komunikace přes příjezdovou cestu, která se nachází mezi oběma objekty a která je nyní předmětem sporu. Ovšem bylo také prokázáno, že již od 90. let minulého století se objevují spory mezi tehdejšími vlastníky o přístup k hotelu [jméno] a užívání části pozemku par. č. st. [číslo] k příjezdu k uvedenému objektu. Soud má také za prokázané, že příjezd k objektu [číslo]„ [jméno]“ je pouze přes předmětný přístup. 5. Vybudování hotelů [anonymizováno] a [anonymizováno] počátkem 20. století je prokazováno zápisy v pozemkových knihách, polním náčrtem z [datum] a fotografií z roku 1910. Prodej hotelu [anonymizováno] v roce 1920 paní [jméno] [příjmení] a zřízení práva vjezdu a výjezdu vyplývá z kupní smlouvy mezi manžely [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Znárodnění hotelu [jméno] je prokazováno výměrem Ministerstva zdravotnictví ze dne [datum], sp. zn. [číslo] [rok] a výpisem z pozemkových knih. Z tohoto důkazu také vyplývá skutečnost, že později došlo ke znárodnění sousedního hotelu [anonymizováno] a že v dalších letech byly oba objekty se souvisejícími pozemky ve vlastnictví československého státu. Z pozemkových knih vyplývá také skutečnost, že objekt současného [příjmení] [jméno] byl převeden do vlastnictví [obec] katolické charity. Vydání nemovitostí paní [celé jméno žalobkyně], nar. 1944, v rámci restitučního řízení je prokazováno dohodou o vydání věci ze dne [datum]. Následný převod na žalobkyni vyplývá z darovací smlouvy ze dne [datum]. Okolnost, že hlavní vstup k [příjmení] [jméno] byl vždy přes vjezd mezi předmětnými objekty vyplývá z předložené fotodokumentace, kupní smlouvy ze