13 C 108/2021-23 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 14 914 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektrické energie společností [právnická osoba] žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. V období od 6. 2. 2018 do 9. 10. 2018 byla žalovanému dodána elektrická energie v hodnotě 5 089 Kč (po odečtení záloh). Na tuto částku žalovaný neuhradil žádnou platbu. Dále v období od 10. 10. 2018 do 28. 3. 2019 byla žalovanému dodána elektrická energie v hodnotě 2 730 Kč. Dodavatel žalovanému také vyúčtoval smluvní poplatek ve výši 285 Kč v souvislosti s výzvami k úhradě dluhu. Současně společnost [právnická osoba], dodávala žalovanému do stejného odběrného místa plyn. V období od 8. 2. 2018 do 1. 10. 2018 byl žalovanému dodán plyn v hodnotě 4 470 Kč. V dalším období byl žalovanému dodán plyn v hodnotě 2 340 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil a soudního jednání nařízeného na den 10. 3. 2022 se nezúčastnil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodavatel dodával žalovanému do odběrného místa v ulici [ulice a číslo], [obec], elektrickou energii. V období od 8. 2. 2018 do 1. 10. 2018 dodavatel dodal žalovanému elektrickou energii v hodnotě 5 089 Kč. Na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho. V období od 10. 10. 2018 do 28. 3. 2019 dodavatel dodal elektrickou energii v hodnotě 2 730 Kč. Žalovaný dále uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodavatel dodával žalovanému do stejného odběrného místa plyn. V období od 8. 2. 2018 do 1. 10. 2018 dodavatel dodal žalovanému plyn v hodnotě 4 470 Kč. V dalším období byl žalovanému dodán plyn v hodnotě 2 340 Kč. Na tyto vyúčtované částky žalovaný neuhradil žádnou platbu. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. 4. Uzavření smluv mezi žalovanou a [právnická osoba], na dodávku elektrické energie a plynu vyplývá z příslušných smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a o sdružených službách dodávky plynu. Hodnoty spotřebovaných komodit jsou prokazovány fakturami společnosti [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek pak vyplývá tvrzení žalobkyně o tom, že předmětné pohledávky jí byly původním věřitelem postoupeny. Tyto důkazy na sebe navazují, doplňují se, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti, když jejich hodnověrnost nebyla zpochybňována ani účastníky řízení. 5. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným hodnotí soud jako kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Na základě těchto smluv vznikla právnímu předchůdci žalobkyně jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému předmět koupě, tj. elektrickou energii a plyn, a žalovanému povinnost hradit jejich cenu. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost splnil, žalovaný nikoliv, a to ve výši žalované částky. Tím se žalovaný zároveň dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Tím je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví úroky z prodlení ve výši odpovídající repo sazbě vyhlašované ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyní požadovaný úrok odpovídá těmto kritériím. Ze shora uvedených důvodů a právních závěrů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, kdy soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, neboť její žalobě bylo zcela vyhověno, proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále v nákladech na její zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. na odměnu advokáta za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 300 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má též právo na náhradu 21 % DPH. Celkem tedy náklady žalobce činily 2 252 Kč.