11 C 40/2022-74 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] realizovala chybnou bankovní transakcí, kterou převedla částku 100 tis. Kč ze svého účtu na účet žalovaného bez právního důvodu. K tomu dále doplnila, že uvedenou platbu realizovala za účelem pořízení plynového kotle ve prospěch společnosti [právnická osoba] a jelikož je žalovaný jednatelem této společnosti, došlo patrně z jeho strany k záměně účtů, kdy teprve následně žalobkyně zjistila, že částka byla poukázána na soukromý účet žalovaného. 2. Žalovaný v rámci svého vyjádření potvrdil, že celá transakce byla realizována v rámci dohody o výměně nefunkčního kotle v rodinném domě žalované uzavřené se společností [právnická osoba] a že zálohu přijal jako jednatel této společnosti. Následně žalovaný doplnil, že částka byla poukázána na základě dohody stran smlouvy o dílo, uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], dle zálohového listu na účet žalovaného. 3. Při nařízeném jednání zástupce žalobkyně k dotazu soudu výslovně potvrdil, že převod předmětné částky byl realizován na základě dohody (o výměně kotle) mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], za kterou jednal v pozici statutárního orgánu žalovaný, přičemž platbu (sjednané zálohy) žalobkyně poukázala na účet, který jí v této souvislosti žalovaný výslovně sdělil. Za těchto okolností tedy ve věci nebylo nutno provádět jakékoliv dokazování, neboť již ze samotných žalobních tvrzení je očividné, že žaloba není důvodná, plnění poskytnuté žalobkyní bylo plněním poskytnutým na základě dohody žalobkyně se třetí osobou (tj. nemůže jít o plnění bez právního důvodu) a žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován. Pokud žalobkyně své plnění poskytla v rámci závazkového vztahu založeného se společností [právnická osoba], jakkoliv za tuto jednal právě žalovaný, a to na účet sdělený ze strany této společnosti, pak tímto svůj závazek z tohoto vztahu žalobkyně splnila a jakýkoliv právní režim dalšího osudu těchto peněžních prostředků je otázkou vzájemného vztahu mezi uvedenými smluvními stranami (žalobkyně – [právnická osoba]) a naopak osoby žalovaného (jako fyzické osoby) se nijak netýká. Dlužník z jakéhokoliv závazkového vztahu (zde žalobkyně ve vztahu k závazku ke složení zálohy dle smlouvy o dílo) není povinen, ani oprávněn zjišťovat, kdo je majitelem účtu, na který dle výslovného pokynu druhé strany plnil (již proto, že plnění na určitý, i cizí, účet může být předmětem dalších závazkových vztahů jiných osob, do kterých žalobkyni nepřísluší jakkoliv ingerovat či o nich vůbec cokoliv zjišťovat). Ani určení platebního místa obecně nepodléhá dohodě stran, pravidelně jej určuje věřitel již proto, že dlužník jej ani nezná. Podobně je třeba odmítnout i starost žalobkyně o to, zda a jak jiné osoby plní či neplní své veřejnoprávní povinnosti. Z vyložených důvodů tak soud žalobu o vrácení plnění údajně poskytnutého žalobkyní žalovanému bez právního důvodu zamítl. Problematikou vzájemných závazků mezi žalobkyní a třetí osobou ([právnická osoba]) ze smlouvy o výměně kotle se nalézací soud pochopitelně nezabýval vůbec, neboť tato nebyla předmětem řízení. 4. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto mu podle ustanovení § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu v celkové výši 20 724,28 Kč, sestávající z odměny zástupce žalovaného za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření, účast na jednání) ve výši 15 300 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady cestovného na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši 527,50 Kč (při počtu ujetých 68 km, průměrné spotřebě nafty 5,8 l [číslo] km a amortizaci dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.), náhrady za promeškaný čas na cestě v rozsahu 4 půlhodin ve výši 400 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 3 596,78 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Náhradu nákladů v celkové výši 20 724,28 Kč je pak žalobkyně povinna uhradit k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).