12 C 507/2023-39 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované vydání měřícího zařízení shora specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že uvedené zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, bylo osazeno na základě smlouvy na odběrném místě v místě spotřeby [číslo] na adrese [adresa]. S ohledem na to, že smluvní vztah mezi dodavatelem zemního plynu a žalovanou byl následně ukončen, došlo dne [datum] k ukončení distribuce zemního plynu na uvedené odběrné místo. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zpřístupnění výše specifikovaného měřidla, přičemž žalovaná na výzvu dosud nijak nereagovala, a do dnešního dne tak nedošlo k demontáži předmětného měřidla. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin. 4. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] je prokázáno, že žalovaná byla odběratelkou zemního plynu za adrese [adresa]. K montáži měřícího zařízení na odběrném místě došlo na základě doložené Smlouvy o připojení k distribuční soustavě uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní, jakožto provozovatelem distribuční soustavy. Z žádostí o provedení práce za účelem demontáže předmětného měřícího zařízení po nuceném ukončení distribuce zemního plynu na odběrné místo vyplývá, že byl opakovaně ve dnech [datum] a [datum] proveden neúspěšný pokus o demontáž zařízení, kdy žalovaná neotvírala dveře a neměla označený zvonek. Žalobkyně tak následně vyzvala žalovanou o zpřístupnění bytu za účelem demontáže zařízení, a to dopisy ze dne [datum] a [datum], na které však žalovaná nijak nereagovala stejně jako na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 5. Podle § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“), výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 6. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti uplatněného nároku, když v souvislosti s ukončením distribuce zemního plynu vniklo žalobkyni právo na provedení demontáže měřícího zařízení dle § 71 odst. 6 EZ. Naopak bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala skutečnosti svědčící pro závěr, že jí povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok, nicméně žalovaná zůstala v řízení nečinná, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když žalované vznikla povinnost vydat měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně v souladu s ust. § 1040 odst. 1 OZ. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a dle § 11 odst. 2 písm. h) po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá, sepis žaloby) a náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto dle § 137 odst. 3 OSŘ žalované uložil uhradit žalobkyni i náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 977 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 7 627 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobkyně.