16 C 48/2023-43 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vydat jí měřící zařízení uvedené ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v odběrném místě č. EIC [anonymizováno] v bytové jednotce [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“), jejímž vlastníkem je žalovaný, osadila dne 3. 3. 2009 plynoměr výrobního čísla [číslo], jenž je ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy. Dne 26. 5. 2022 došlo k ukončení služeb distribuce plynu do odběrného místa a k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a od té doby dochází v odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu. Žalobkyně se opakovaně snažila provést demontáž plynoměru, žalovaný však demontáž neumožnil. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke zpřístupnění plynoměru ještě předžalobní výzvou, žalovaný přesto dosud plynoměr nezpřístupnil ani nevydal. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání. 4. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného], je [celé jméno žalovaného], bytem v [obec a číslo]. Dne 24. 5. 2022 podal obchodník s plynem, společnost innogy [právnická osoba], žádost o ukončení distribuce dodávky plynu ke shora uvedenému odběrnému místu s požadovaným datem ukončení ke dni 26. 5. 2022. Z oznámení ze dne 21. 12. 2022 vyplývá, že ke shora uvedenému odběrnému místu dochází k neoprávněnému odběru plynu, když pro dané odběrné místo není uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu s žádným z obchodníků s plynem a taktéž nejsou prováděny úhrady za odebraný plyn. Z oznámení je dále patrné, že poslední osoba, kterou žalobkyně dle svých záznamů evidovala jako zákazníka na předmětném odběrném místě, byla paní [jméno] [příjmení], která zemřela. Uvedené oznámení bylo žalovanému zasláno dne 21. 12. 2022, jak vyplývá z podacího lístku. Z listiny označené jako odpojení dodávky pro neplacení vyplývá, že se žalobkyně dne 26. 5. 2022, 8. 6. 2022, 30. 6. 2022 a 12. 1. 2023 marně pokusila o demontáž měřícího zařízení na shora uvedené adrese odběrného místa, když jí nebyl umožněn přístup k tomuto zařízení. Žalovaný byl vyzván k součinnosti k demontáži plynoměru ještě předžalobní výzvou ze dne 26. 1. 2023, která byla žalovanému zaslána téhož dne, a to jak na adresu trvalého bydliště, tak i na adresu odběrného místa, jak vyplývá z podacích lístků. 5. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“), má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. 6. Podle § 71 odst. 6 EZ výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy prokázala, že dodávala do odběrného místa shora uvedeného, jejímž vlastníkem je žalovaný, zemní plyn a že od 26. 5. 2022 dochází v daném odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu. V důsledku toho vzniklo žalobkyni v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. EZ právo na provedení demontáže měřícího zařízení. Žalovaný demontáž měřícího zařízení ani přes opakované výzvy žalobkyně neumožnil. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti svědčící pro závěr, že mu povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok. Žalovaný byl však v řízení zcela pasivní, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., když žalovanému vznikla povinnost vydat měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 o.z. 9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7 627 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 000 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm a), d) a dle § 11 odst. 2 písm. h) po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto dle § 137 odst. 3 o.s.ř. žalovanému uložil uhradit žalobkyni i náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů v paušální výši. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně. 10. O všech lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.