8 C 296/2022-55 — Okresní soud v Chebu

Manžel návrhem ze dne 20. 9. 2022 požádal o rozvod manželství, které s manželkou uzavřeli dne [datum]. Uvedl, že obou manželů se jedná o manželství první, z nějž se narodily tři děti, které jsou dnes již zletilé. V manželství docházelo už od útlého věku dětí i k vážnějším názorovým neshodám ohledně zajištění chodu domácnosti a výchovy dětí. Postupem času problémy v manželství gradovaly, z pohledu manžela i proto, že manželka cítila potřebu mít rozhodné a konečné slovo a prosadit si svůj názor v různých oblastech rodinného a manželského soužití a mít pod absolutní kontrolou a omezovat aktivity a činnosti manžela. Ke zlepšení nevedla ani návštěva psychologické poradny. Podle manžela mají každý z manželů naprosto odlišné představy ohledně fungování rodinného života a užití volného času pro realizaci vlastních zájmů a zálib. Vyhrocenou a neúnosnou situaci v manželství se manžel rozhodl řešit odchodem ze společné domácnosti dne [datum]. Od té doby je komunikace účastníků omezená, i přes snahu se jim nepodařilo nastavit pravidla odděleného soužití. Manžel je přesvědčen, že manželství je natolik hluboce a trvale rozvrácené, že nemůže již plnit svůj společenský účel a žádá proto jeho rozvod. Manželka uvedla, že s rozvodem manželství, ani důvody uváděnými manželem, nesouhlasí. V manželství nedocházelo dlouhodobě k vážnějším názorovým neshodám. Zatímco v průběhu manželství manžel budoval svoji profesní kariéru lékaře, ona po vzájemné dohodě s manželem věnovala převážnou většinu času společné domácnosti a výchově jejich tří dětí. Nyní je v situaci, kdy po podstoupení [náročné operace] [anonymizována čtyři slova]) a zjištění vážné dlouhodobé nemoci ([nemoc] [anonymizováno]), manžel chce rozvod. Manželka je v současnosti bez zaměstnání, s nejistou perspektivou získání zaměstnání s ohledem na nemoc a na manžela je finančně zcela odkázána. Manžel v replice připustil manželkou uváděné zdravotní obtíže, ovšem měl za to, že manželku v běžném životě neomezují. Poukázal na to, že manželka nyní výlučně užívá jejich rodinný dům. Z oddacího listu bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Mezi manželi je nesporné, že manželé mají tři děti, které jsou všechny již zletilé. Z účastnických výpovědí je prokázáno, že manželé spolu nežijí v jednom bytě od [datum], kdy se manžel odstěhoval. Tomu předcházely spory a neshody mezi manžely ohledně trávení volného času, které se jim nepodařilo překonat. Od manželova odstěhování již společně soužití obnoveno nebylo, vztahy jsou v současnosti konfliktní, kdy mezi manželi není shoda ani o tom, za jakých podmínek by manžel mohl užívat či navštěvovat společný rodinný dům. Z lékařských zpráv a [posudku] [anonymizována dvě slova] je prokázáno, že manželka trpí [druh onemocnění] [anonymizována dvě slova] a dalšími souvisejícími onemocněními, v důsledku čehož jí byl ke dni [datum] přiznán invalidní důchod [číslo] stupně, a dále jí byla zjištěna [druh onemocnění] [anonymizováno], která se zatím projevuje dílčími, časově omezenými, problémy s [anonymizováno]. <i>Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> <i>Podle § 755 odst. 2 písm. b) OZ přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> Soud po zhodnocení provedených důkazů má za prokázané, že jsou splněny podmínky § 755 odst. 1 OZ, neboť manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, což patrné z toho, že manželé spolu již takřka rok nežijí a přinejmenším manžel obnovení soužití vylučuje, když je patrné, že vzájemné vztahy jsou napjaté oboustranně. Příčinou rozpadu manželství byly postupně sílící rozdílné názory na fungování manželství, které se manželům nepodařilo sladit. Soud zvažoval, zda zde je důvod pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) OZ, nicméně dospěl k závěru, že některé podmínky pro takové rozhodnutí splněné nejsou. Je prokázáno, že rozvod může být v rozporu se zájmem manželky, které se rozvodem nepochybně zhorší její ekonomická situace. Je dále prokázáno, že manželé spolu nežijí méně než 3 roky a manželka, která s rozvodem nesouhlasí, se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílela, když nevyšlo najevo žádné takové její chování, které by k takovému závěru mohlo vést. Není však prokázáno, že rozvodem bude manželce způsobena zvlášť závažná újma ani zde nejsou mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství. Zvlášť závažnou újmu je třeba chápat především jako újmu osobní, a to zejména v rovině citové nebo v rovině ekonomické (srov. II. ÚS 1852/11). Citová újma manželce, která dnes má s manželem napjaté a nepříliš dobré vztahy, rozvodem nepochybně nevznikne. Ekonomická újma manželce, která je dnes bez zaměstnání, rozvodem jistě vznikne, ovšem nelze se dobrat závěru, že by tato újma byla intenzity„ zvlášť závažné újmy“, neboť manželé – což je mezi nimi nesporné – za trvání manželství postupně získali nikoliv malý majetek (rodinný dům, byt), které budou předmětem vypořádání společného jmění a tedy manželčin ekonomický status rozvodem sice utrpí, ale nebude uvržena do tíživé situace, nezůstane bez bydlení. Manželka je nemocná [anonymizována dvě slova], nicméně s ohledem na nedobré vztahy mezi manželi není na manžela ani dnes odkázána tím, že by jí pomáhal, a tedy po rozvodu se v tomto směru nic nezmění. Ani mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství zde v situaci jeho faktického rozvratu nebyly soudem nalezeny. Soud proto manželství rozvedl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále„ ZŘS“), podle něhož účastníci řízení o rozvod manželství nemají vůči sobě zásadně právo na náhradu nákladů řízení.