10 C 172/2024-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně uzavřela dne 16. 6. 2020 se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě které dodávala žalované elektřinu. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 19. 6. 2020 – 24. 3. 2021, fakturou č. , hodnota, , se splatností 14. 4. 2021, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 24 667,49 Kč. Na tuto fakturu uhradila žalovaná dne 1. 4. 2021 část dluhu ve výši 280 Kč. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 25. 3. 2021 – 21. 6. 2021, fakturou č. , hodnota, , se splatností 8. 7. 2021, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 1 178,65 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala poplatek za upomínku ve výši 2 x 240 Kč. Na výše uvedené neuhradila žalobkyně ničeho.2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela dne 16. 6. 2020 se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě které dodávala žalované elektřinu a distribuční služby na adresu , adresa, , EAN kód 859182400801322092, kdy za tyto služby se žalovaná zavázala řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 19. 6. 2020 – 24. 3. 2021, fakturou č. , hodnota, , se splatností 14. 4. 2021, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 24 667,49 Kč. Žalovaná zaplatila dne 1. 4. 2021 část dluhu ve výši 280 Kč. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 25. 3. 2021 – 21. 6. 2021, fakturou č. , hodnota, , se splatností 8. 7. 2021, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 1 178,65 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala poplatek za upomínku odeslanou žalované dne 7. 5. 2021, ve výši 240 Kč. Žalobkyně vyúčtovala poplatek za upomínku odeslanou žalované dne 17. 6. 2021, ve výši 240 Kč. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky formou předžalobní výzvy ze dne 4. 1. 2024. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky za dodávky elektřiny a upomínek, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Žalovaná nijak nerozporovala hodnotu dodaných komodit, stejně tak nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnila.5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou.6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalobkyně má dále nárok na žalovanou nezaplacené upomínky, jejichž placení bylo sjednáno smlouvou. Neuhrazením závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 042 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon spočívající v podání, kterým sdělila soudu, že může být jednáno bez nařízení jednání, když tento úkon byl zcela nadbytečný při uvedení fikce při nevyjádření se. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.