15 C 254/2024-11 — Okresní soud v Chebu

Řízení, jehož předmětem byl rozvod manželství účastníků, bylo zahájeno návrhem doručeným soudu dne 2. července tr.Soud dospěl k tomuto skutkovému zjištění: Prohlášení o manželství před příslušným orgánem veřejné správy bylo učiněno dne , datum, . Účastníci nejsou rodiči dosud nezletilých dětí. Příčinou rozvratu manželství účastníků bylo vzájemné citové odcizení a neshody ohledně finančního hospodaření a výchovy syna navrhovatelky, pro které spolu účastníci nežijí jako manželé přinejmenším od července tr. Účastníci vyloučili obnovení manželského soužití.Výrokem I. soud podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) rozvedl manželství účastníků, neboť byly splněny zákonné podmínky pro toto rozhodnutí, tedy to, že soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. To je zřejmé z toho, že účastníci spolu jako manželé nežijí nejméně pět měsíců a oba vyloučili obnovení manželského společenství (§ 687 odst. 2 OZ) s ohledem na příčinu rozvratu jejich vztahu. Protože účastníci nejsou rodiči společného, dosud nezletilého dítěte, není překážkou rozvodu manželství podmínka, stanovená v § 755 odst. 3 OZ. Soud přitom nezjistil žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné považovat tvrzení účastníků o rozvratu jejich manželství za nepravdivé.Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů, neboť podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „ZŘS“) na tuto náhradu nemá podle výsledku právo žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských, když soud nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodnily jiné rozhodnutí o tomto právu.