20 C 23/2024-57 — Okresní soud v Chebu

1. Zástavní věřitel se svým návrhem ze dne 23. 2. 2024 domáhal nařízení soudního prodeje zástavy – bytové jednotky a podílu na společných částech domu a pozemku uvedených shora ve výroku tohoto usnesení s tím, že dne 15. 12. 2021 uzavřel se zástavním dlužníkem smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytl zástavnímu dlužníkovi spotřebitelský úvěr ve výši 2 342 000 Kč, který se tento zavázal splácet způsobem ve smlouvě stanoveným společně se sjednanými úroky, současně stejného dne zástavní věřitel uzavřel spolu se zástavcem , jméno FO, a se zástavním dlužníkem jako budoucím vlastníkem uvedené nemovité věci smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovité věci, a to k zajištění veškerých dluhů vyplývajících z cit. smlouvy o úvěru, včetně dluhů vzniklých v budoucnu. Konstatoval, že vzhledem k opakovanému prodlení zástavního dlužníka s úhradou splátek úvěru prohlásil zástavní věřitel ke dni 1. 6. 2023 zůstatek nesplaceného úvěru za splatný a vyzval zástavního dlužníka k úhradě celé dlužné částky, popř. ke sjednání splátkového kalendáře, na což však zástavní dlužník nereagoval, pročež se zástavní věřitel domáhá uspokojení na základě uzavřené smlouvy o zřízení zástavního práva. Dluh zástavního dlužníka zástavní věřitel vyčíslil shodně tak, jak rovněž uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení.2. Soud aplikoval ustanovení § 353a a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy podle § 358 odst. 1 tohoto zákona soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle § 356 cit. zák. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.3. V dané věci soud rozhodl o podaném návrhu bez nařízení jednání na základě souhlasu zástavního věřitele a na základě výzvy ze dne 6. 3. 2024, doručené spolu s návrhem zástavnímu dlužníkovi, kde byl tento jednak vyzván k vyjádření k podanému návrhu, jednak ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Zástavní dlužník na výzvu soudu vůbec nereagoval a ve věci tak zůstal zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitel předložil soudu veškeré důkazní prostředky, dle kterých lze ve věci rozhodnout a jež odpovídají shora popsaným tvrzením zástavního věřitele, soud meritu návrhu zcela vyhověl, neboť skutečnosti rozhodné pro nařízení prodeje zástavy byly listinami předloženými zástavním věřitelem řádně osvědčeny, případná obrana zástavního dlužníka ať již co do výše pohledávky (včetně úroků po splatnosti úvěru a úroku z prodlení či dalšího příslušenství), zajištěné zástavním právem, či dalších okolností ohledně rozsahu a realizace zástavního práva, mohou být relevantní až ve fázi výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem zástavy. Řízení o soudním prodeji zástavy je charakterizováno právě tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků, jsou-li podmínky pro nařízení prodeje zástavy řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, k tomu může dojít až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o výkon rozhodnutí či exekučním řízení (srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2016, vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 4421/2015, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 277/2017 aj.).4. Soud v souladu se závaznou judikaturou Ústavního soudu ČR (např. rozhodnutí ze dne 31. 10. 2017, vydané ve věci sp. zn. I. ÚS 2246/17) a Nejvyššího soudu ČR nerozhodoval o nákladech tohoto řízení, neboť až v rámci vykonávacího řízení lze učinit závěr, zda došlo k nařízení soudního prodeje zástavy legitimním způsobem a zda má zástavní věřitel jako navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení, popř. v jakém rozsahu.