10 C 215/2025-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a to z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že na základě žádosti ze dne 27. 4. 2020 poskytl právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, , jednající v České republice pod obchodní značkou Hello bank! žalované spotřebitelský úvěr č. , hodnota, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy zejména tím, že se dostala do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Banka proto od Smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena.2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Na základě žádosti ze dne 27. 4. 2020 poskytl právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, , jednající v České republice pod obchodní značkou , právnická osoba, žalované spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , když na základě části IV. Smlouvy došlo následně k poskytnutí revolvingového úvěru. Na základě Smlouvy byla Banka oprávněna akceptovat žádost žalované, a kdykoliv po dobu 1 roku od data podpisu Smlouvy v případě řádného splácení spotřebitelského úvěru, žalované otevřít a umožnit průběžné čerpání do určeného úvěrového rámce, naposledy ve výši 17 000 Kč, který čerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Žalovaná se zavázala hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně, když uplatňuje úrok ve výši 15,00 % ročně. V případě nesplácení úvěru se žalovaná přímo ve Smlouvě zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy zejména tím, že se dostala do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 3.2 Produktových podmínek a od Smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalované oznámeno dopisem Banky, když odstoupení nabylo účinnosti dne 31. 10. 2023. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobkyně nárok na zaplacení smluvního úroku 15 % ročně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy z jistiny ve výši 41 405,23 Kč a dále zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 42 262,43 Kč zahrnující dlužnou jistinu a dlužné poplatky v souladu s čl. 2.16 VOP. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Žalovaná nijak nerozporovala, že ve výroku uvedenou částku nezaplatila. Předžalobní výzva byla žalované zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně a to dne 25. 3. 2025.5. Podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit.6. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalované úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v rozsahu uvedeném ve výroku I., vyhověl. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 691 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby,) po 700 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Dále žalobkyni náleží ½ odměny za úkon spočívající v podaném souhlasu sbez nařízení jednání a to podle § 14b odst. 3 AT v souladu s § 7 a § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 1 410 Kč, paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkony právní služby celkem ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.