ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2025:16.C.207.2024.1 Datum: 2025-07-28 Předmět: O zaplacení 12 600 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 114b z. č. 99/163 Sb.", "§ 551 z. č. 89/2012 Sb."] ["hodnocení důkazů""smlouva nájemní""náhrada nákladů""bezdůvodné obohacení""dokazování""jistota""lhůty""smlouva o nájmu dopravního prostředku""náklady řízení""svědečné""leasing"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 12 600 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 114b (99/163 Sb.), § 551 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 600 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně poskytla žalovanému v období od 17. 7. 2021 do 14. 8. 2021 náhradní vozidlo zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ: , SPZ, důvodu, že vozidlo žalovaného zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ: , SPZ, , bylo v důsledku dopravní nehody ze dne 17. 7. 2021 poškozeno. Nájemné za náhradní vozidlo je při splnění podmínek hrazeno pojišťovnou z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla viníka dopravní nehody, tj. v daném případě , právnická osoba, . (dále jen „pojišťovna“). Pojišťovna však nájem náhradního vozidla neuhradila v plné výši, neboť vyhodnotila dobu zapůjčení jako neadekvátně dlouhou. Dobu nezbytně nutnou pro zapůjčení náhradního vozidla, tedy dobu nezbytnou na opravu poškozeného vozidla, stanovila na 15 dní. V případě, kdy pojišťovna odmítne hradit nájemné za náhradní vozidlo, je povinen jej uhradit nájemce, na což byl žalovaný upozorněn mj. v č.l. 6 a čl. 7 c) Všeobecných podmínek žalobkyně, jež tvoří nedílnou součást nájemní smlouvy. Denní nájemné náhradního vozidla činilo 900 Kč, za období od 17. 7. 2021 do 14. 8. 2021 tak nájemné za náhradní vozidlo činilo částku 26 100 Kč. Ze strany pojišťovny byla uhrazena částka 13 500 Kč, žalovaný je tak povinen zaplatit částku 12 600 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu ze dne 21. 8. 2024, č.j. , č. účtu, , byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím a náklady řízení. Žalovaný byl poučen o svém právu podat proti tomuto platebnímu rozkazu odpor do 15 dnů ode je jeho doručení a současně v případě, že tak učiní, byl vyzván, aby se ve věci ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu kvalifikovaně vyjádřil, tedy ve smyslu § 114b odst. 1 zákona č. 99/163 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“). Současně byl upozorněn na následky nesplnění této výzvy. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor, v němž uvedl, že nároky žalující strany jsou vůči němu naprosto neoprávněné a odůvodnění nároku je nepravdivé. Dále uvedl, že podrobnější vyjádření zašle po zpracování písemností a smluv k dané věci. To však již ve lhůtě stanovené neučinil.3. Soud se předně musel vypořádat s otázkou, zda lze shora popsané vyjádření žalovaného pokládat za tzv. fikci uznání dluhu a na tomto podkladě vydat rozsudek pro uznání ve smyslu § 153a OSŘ. Pro posouzení této otázky vyšel soud z ustálené judikatury Ústavního soudu, zejména nálezu sp.zn. Pl. ÚS 13/15 a nálezu sp.zn. IV. ÚS 1252/16, kdy závěry tam vyslovené se v projednávané věci promítnou následovně. V době trvání lhůty k vyjádření ve smyslu § 114b OSŘ soud neupozornil žalovaného na to, že pokud své shora popsané vyjádření nedoplní, může být jeho vyjádření soudem pokládáno za nedostatečné, což by vedlo soud k závěru, že žalovaný nárok žalobkyně uznal (tzv. fikce uznání nároku). Žalovaný své vyjádření ze dne 15. 9. 2024 ve stanovené lhůtě nedoplnil, protože však soud neupozornil žalovaného, že jeho vyjádření může být soudem hodnoceno jako nedostatečné, nebylo za těchto okolností možno dovodit bez dalšího uznání nároku fikcí, proto soud k vydání rozsudku pro uznání dle § 153a OSŘ v tento okamžik nepřistoupil. V dané věci bylo nutno dále hodnotit postoj žalovaného v řízení, neboť právní úprava tzv. fikce uznání je vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného, jejíž akceptace by byla z pohledu žalobce nespravedlivá, a proto může mít onen přísný důsledek v podobě předstírání, že žalovaný nárok žalobce uznal. Žalovaný byl v řízení aktivní, k nařízeným jednáním se dostavoval a proti žalobou uplatněným nárokům aktivně brojil, jak bude ostatně níže podrobně rozvedeno. Soud tak uzavřel, že ze strany žalovaného nelze dovodit uznání nároku fikcí, a tedy vydání rozsudku pro uznání podle § 153a OSŘ není namístě.4. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že nájemní smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 17. 7. 2021 ústně, její podmínky však byly z důvodu jistoty mezi stranami sepsány do dokumentu nazvaného „nájemní smlouva“.5. Žalovaný v rámci své obrany namítal, že vlastníkem vozidla, které bylo při dopravní nehodě poškozeno, je společnost , právnická osoba, ., žalovaný toto vozidlo užíval a řádně platil leasingové splátky. Po dopravní nehodě okamžitě informoval tuto společnost, kdy mu bylo sděleno, že se nemá o nic starat. Na místo se dostavila odtahová služba autoopravny , právnická osoba, , kdy mu bylo sděleno, že není vlastníkem vozidla, a proto opravu vozidla budou řešit s leasingovou společností. Celá věc mu přišla nestandardní a velmi rychlá, kdy během chvilky bylo přivezeno náhradní vozidlo, neboť byl společností , právnická osoba, . i autoopravnou , právnická osoba, , ujišťován, že má nárok na náhradní vozidlo. Vzpomíná si, že při předání vozidla podepisoval nějakou listinu, měl však za to, že se jedná o předávací protokol. Po dobu opravy vozidla platil řádně leasingovou splátku, navíc žalobkyně uzavřela dne 17. 7. 2021 se společností , právnická osoba, . nájemní smlouvu na náhradní vozidlo. Pokud byl nárok na zaplacení zapůjčení náhradního vozidla ze strany pojišťovny pokrácen z důvodu neadekvátně dlouhé doby opravy, má jít tato skutečnost k tíži autoopravny. , právnická osoba, užíval v období od 17. 7. 2021 do 26. 8. 2021, nicméně období od 14. 8. 2021 do 25. 8. 2021 má jít rovněž k tíži autoopravny, neboť mu bylo autoopravnou sděleno, že opravené auto vydat nemůžou, neboť proplacení opravy vozidla je stále v řešení s pojišťovnou. Až dne 25. 8. 2021 mu volali z autoopravny, že si může vyzvednou auto a náhradní vozidlo vrátit, neboť pojišťovna již nebude hradit zapůjčení náhradního vozidla. To také učinil.6. Mezi stranami nebylo sporu (§ 120 odst. 3 zákona OSŘ), že žalovaný užíval náhradní vozidlo v době od 17. 7. 2021 do 26. 8. 2021. Předmětem tohoto řízení, jak jej vymezila žalobkyně, je však toliko nájemné za zapůjčení náhradního vozidla v období od 17. 7. 2021 do 14. 8. 2021, a to pouze jeho poměrná část odpovídající rozdílu mezi tím, co již pojišťovna škodícího vozidla zaplatila a tím, co vyplatit odmítla.7. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnankyně žalobkyně, bylo zjištěno, že dne 17. 7. 2021 zapůjčila žalovanému náhradní vozidlo, ohledně zapůjčení náhradního vozidla byla kontaktována autoservisem. Ústně se s žalovaným domluvila na důležitých podmínkách užívání, žalovanému sdělila i výši denní sazby. Měla tehdy k dispozici pouze formulář společnosti , jméno FO, nikoli , právnická osoba, , sama pro obě společnosti pracuje, v době předávání vozidla však informovala žalovaného, že vozidlo poskytuje , právnická osoba, , což vyplývá i z toho, že uvedla výši denní sazby bez DPH, kdy společnost , jméno FO, je plátcem DPH, zatímco , právnická osoba, nikoliv. Skutečnosti, které sdělovala ústně žalovanému, byly následně uvedeny ve formuláři, který žalovaný podepsal. Podmínky užívání vozidla mají tyto společnosti stejné, s těmito žalovaného seznamovala. Již tehdy žalovaného informovala o tom, že pokud by pojišťovna zapůjčení náhradního vozidla neuhradila, bude muset zapůjčení vozidla uhradit sám. Vzpomíná si, že jí žalovaný sdělil, že se nehoda stala krátce po jeho svatbě, proto i celé sjednávání bylo ze strany žalovaného rychlejší.8. Z listiny označené jako nájemní smlouva vyplývá, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jakožto pronajímatel a žalovaný jakožto nájemce, podepsali předmětnou listinu, jejímž předmětem je zapůjčení vozidla zn. , jméno FO, , jméno FO, , SPZ: , SPZ, , přičemž k jeho zapůjčení došlo dne 17. 7. 2021, k vrácení pak dne 26. 8. 2021. V této listině je dále vepsáno, že dle , právnická osoba, činí zapůjčení 1 000 Kč/den, po 14. dni 900 Kč/ den bez DPH.9. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 26. 7. 2022 bylo zjištěno, že pojišťovna provedla korekci výše pojistného za pronájem náhradního vozidla, kdy s ohledem na rozsah poškození vozidla a náročnost opravy shledala jako nezbytně nutnou dobu pro zapůjčení náhradního vozidla maximálně na 15 dnů zápůjčky. Z částky 26 100 Kč tak rozhodla o výplatě částky 13 500 Kč, v rozsahu částky 12 600 Kč odmítla pojistné plnění vyplatit.10. Z faktury č. , hodnota, ze dne 27. 7. 2022 vyplývá, že touto bylo žalovanému vyúčtováno zapůjčení náhradního vozidla zn. , jméno FO, , jméno FO, , SPZ: , SPZ, , v období od 1. 8. 2021 do 14. 8. 2021 na částku 12 600 Kč, s datem splatnosti 3. 8. 2022.11. Z výzvy ze dne 27. 7. 2022 vyplývá, že žalovaný byl touto žalobkyní vyzván k zaplacení částky 12 600 Kč, která byla žalovanému odeslána dne 29. 7. 2022, jak je patrné z podacího lístku.12. Z potvrzení ze dne 1. 7. 2021 vyplývá, že společnost , jméno FO, -, právnická osoba, , je vlastníkem vozidla zn. , jméno FO, , jméno FO, , RZ: , SPZ, , kdy tato zapůjčila předmětné vozidlo žalobkyni v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 na základě nájemní smlouvy s tím, že rovněž udělila žalobkyni písemný souhlas toto v
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.