10 C 2/2026-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně poskytla poškozenému na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistné plnění v celkové výši 28 000 Kč, které představuje škodu na vozidle Citroen, RZ: , SPZ, . Škodu způsobil svým protiprávním jednáním žalovaný, když způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu. Odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu potvrzuje Trestní příkaz Okresní soud v Chebu ze dne 23. 2. 2023, č. j. 2 T 29/2023 a Relace o dopravní nehodě č.j. KRPK-8833/TČ-2023-190206. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 28 000 Kč dopisem ze dne 13. 5. 2025, žalovaný však na tento dopis adekvátně nereagoval a dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla poškozenému , jméno FO, na základě Pojistné smlouvy č. , hodnota, z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistné plnění v celkové výši 28 000 Kč, které představuje škodu na vozidle Citroen, registrační značky , SPZ, . Likvidace byla provedena formou tzv. totální škody, obvyklá cena vozidla stanovena na 30 000 Kč a z této byly odečteny zbytky stanovené aukcí ve výši 2 000 Kč. Podkladem pro výplatu pojistného plnění byla škodní událost ze dne 25. 1. 2023, kterou byla způsobena újma na majetku poškozeného. Škodu způsobil svým protiprávním jednáním žalovaný, když způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu. Odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu potvrzuje Trestní příkaz Okresní soud v Chebu ze dne 23. 2. 2023, č. j. 2 T 29/2023 a Relace o dopravní nehodě č. j. KRPK-8833/TČ-2023-190206. S ohledem na odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu došlo k naplnění podmínek vzniku regresního nároku žalobkyně, na základě něhož má žalobkyně vůči žalovanému nárok na náhradu toho, co z titulu smluvního pojištění plnila. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky, resp. že je zde jiná skutečnost kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaných. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jejího závazku předžalobní upomínkou ze dne 11. 7. 2025.5. Podle § 10 odst. 1 písm. b) z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.6. Podle § 10 odst. 2 písm. e) z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.7. Podle § 2866 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen „OZ“) způsobil-li pojištěný škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahujícího, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného spočívajícího ve způsobení dopravní nehody po předchozím požití alkoholických nápojů, za což byl žalovaný uznán vinným rozhodnutím Okresního soudu v Chebu č. j. 2 T 29/2023 ze dne 23. 2. 2023, vyplatila žalobkyně za pojištěného žalovaného pojistné plnění poškozenému a má tak podle zákona právo na úhradu takto vyplaceného plnění vůči žalovanému, neboť ten v důsledku porušení své základní povinnosti při provozu na pozemních komunikacích spočívající v řízení pod vlivem alkoholu způsobil vzniklou škodu. Není pochyb o tom, že žalovaným byla způsobena škoda, když žalovaný porušil povinnost stanovenou zákonem shora uvedeným způsobem, kdy soud nemá pochybnost o výši škody, která byla žalobkyní řádně doložena a uhrazena. Tím, že žalobkyně plnila pojistné plnění poškozenému, má žalobkyně-pojistitel právo na náhradu škody, kterou za žalovaného plnila v souladu s ustanovením § 2866 OZ. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti, a ve výši, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 1 120 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta ve výši 2 220 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby ve výši 6 660 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 450 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.