17 C 294/2025-23 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím, když žalobu odůvodnila tím, že žalovaný měl uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně spol. , právnická osoba, , IČ , IČO, , smlouvu o úvěru, kterou však není schopna doložit. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta dne , datum, částka 4 000 Kč, dne , datum, částka 500 Kč, dne , datum, částka 2 500 Kč, dne , datum, částka 1 500 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 1 000 Kč, dne , datum, částka 700 Kč a 500 Kč, dne , datum, částka 700 Kč, dne , datum, částka 600 Kč. Tyto částky žalobkyně nárokuje z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K soudem nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaný nedostavili.3. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že k důkazům navrhla toliko, aby bylo soudem vyžádáno vyjádření od , právnická osoba, , zda byl žalobkyní specifikovaný účet žalovaného a zda byly v měsíci , měsíc, , rok, , , měsíc, , rok, , , měsíc, , rok, , , měsíc, , rok, provedeny na účet žalovaného provedeny platby, dále bankovní výpisy právní předchůdkyně žalobkyně. Další důkazy navrženy nebyly. Soud usnesením ze dne 22. 1. 2026, č. j. 17 C 294/2025-18, vyzval žalobkyni k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, a to vždy konkrétní důkazní prostředek ke konkrétnímu tvrzení. Na výzvu nebylo reagováno, soud proto nařídil jednání, v rámci kterého měl v úmyslu žalobkyni poučit dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) k označení důkazů prokazujících, mimo jiné, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a rovněž žalobkyni poučit o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a OSŘ. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle ust. § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Závěrem soud dodává, že k označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde, vyjma výše uvedených, žádný další důkaz neuvedla. Nenavržené důkazy soud v civilním sporném řízení zásadně provádět nesmí, zvlášť v případě, kdy by tím v rozporu se zásadou rovnosti a zásadou projednací zvýhodnil odborně zastoupeného profesionála proti nezastoupenému laickému spotřebiteli. Soud si přitom nemůže svévolně vybírat, které z přiložených listin (viz bod H návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žádné důkazní návrhy obsahovat nemůže) k důkazu provede a které nikoliv. Ze všech výše uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, stejně jako ze shodných důvodů v mnoha dalších řízeních vedených u zdejšího soudu.4. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ., když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Žalovaný však žádné náklady neuplatňoval a dle názoru soudu mu ani žádné nevznikly.