2 C 187/2020-21 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojistného za období od [datum] do [datum], kdy byla smlouva ukončena, na základě pojistné smlouvy pro pojištění majetku [číslo] s počátkem pojištění od [datum]. Pojištění zaniklo pro nezaplacení pojistného ani po marné výzvě k zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena pojistitelem [právnická osoba], žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum], bilancí pojistné smlouvy [číslo] dopisem o zániku pojištění z [datum] a pojistkou z [datum] a učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela s žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu s počátkem pojištění dne [datum] na dobu neurčitou, přičemž žalovaná se zavázala platit žalobkyni roční pojistné ve výši [částka]. Žalovaná však nezaplatila poměrnou část pojistného za pojistné období uvedené v prvním odstavci tohoto odůvodnění. Výzvou z [datum] a poštovním podacím archem z [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně včas před podáním žaloby odeslala na poslední známou adresu žalované výzvu k plnění, v níž ji informovala o postoupení pohledávky z pojistné smlouvy. 4. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení § 2758 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nárok z pojistné smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákonů. Žalovaná se v pojistné smlouvě zavázala platit pojistné, avšak svou povinnost nesplnila. Žaloba je proto důvodná, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky dle § 1970 o. z., a nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka [částka] se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po [částka], nejvýše však ve výši žalované částky [částka] (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že žalobkyně je postupníkem mnoha splatných pohledávek z pojistných smluv. U podepsaného soudu již žalobkyně podala řadu skutkově i právně obdobných žalob, které tak lze považovat za žaloby podané opakovaně na ustáleném vzoru týmž účastníkem.